Württemberské kurfiřtství

Württemberské kurfiřtství Kurfürstentum Württemberg ←  1803–1806  → vlajka znak
Geografie Württemberské vévodství (žlutá)
Hlavní město	Stuttgart
Obyvatelstvo
Jazyky	švábská němčina
Náboženství	římskokatolické, luteránské
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející Württemberské vévodství Následující Württemberské království

Württemberské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Württemberg) byl krátce v letech 1803–1806 stát Svaté říše římské, který náležel do Švábského kraje. Na kurfiřtství bylo stávající Württemberské vévodství povýšeno francouzským císařem Napoleonem. Po zániku Svaté říše římské roku 1806 se kurfiřt prohlásil králem a Württembersko se stalo královstvím.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Electorate of Württemberg na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Související články

• Württemberkové
• Württembersko

Externí odkazy

kurfiřtství Svaté říše římské
kurfiřtské hodnosti	říšský kancléř (arcikancléř) arcistolník arcimaršálek arcičíšník arcipokladník arcikomoří arcipraporečník
sedm původních kurfiřtů	tři církevní: (do roku 1803) arcibiskup mohučský (říšský kancléř pro německé země) arcibiskup trevírský (říšský kancléř pro Itálii) arcibiskup kolínský (říšský kancléř pro Burgundsko) čtyři sekulární: král český (arcičíšník) falckrabě rýnský (arcistolník) vévoda saský (arcimaršálek) markrabě braniborský (arcikomoří)
noví kurfiřti od 17. století	vévoda bavorský (arcistolník od 1623) vévoda brunšvicko-lüneburský (arcipokladník od 1692)
noví kurfiřti 1803–1806	kníže řezenský kurfiřt salcburský (1803–1805) vévoda würzburský (1805–1806) vévoda württemberský markrabě bádenský lankrabě hesensko-kasselský