Věnčitá tepna

Tepna: Věnčité tepny

Věnčité tepny a jejich větve (červeně) v lidském srdci
Latinsky	arteriae coronariae
Přítok	vzestupná část aorty
Odvodná žíla	věnčité žíly
MeSH	A07.231.114.269

Věnčité tepny (též koronární tepny) jsou tepny, které přivádí krev do srdeční svaloviny a vyživují ji. Jsou proto zcela zásadní pro srdeční činnost. Vyskytují se u většiny obratlovců, nejlépe jsou ovšem vyvinuty u příčnoústých paryb (žraloci a rejnoci), krokodýlů, ptáků a savců – včetně člověka. Naopak u většiny kostnatých ryb a u primitivních čtyřnožců není systém koronárních tepen téměř vůbec vyvinut.^[1]

Anatomie člověka

Rozlišují se dvě věnčité tepny, pravá tepna věnčitá (arteria coronaria dextra) a levá tepna věnčitá (arteria coronaria sinistra). Obě vychází z oblasti na samotném začátku aorty v oblasti těsně za aortální chlopní a probíhají po povrchu srdce. Mají vlnovitý průběh v důsledku změn objemu srdeční svaloviny.^[2]

Pravá tepna věnčitá – zásobuje pravou předsíň, pravou komoru a levou předsíň^[3]
Levá tepna věnčitá – zásobuje především levou předsíň, levou komoru a pravou komoru^[3]

Obě věnčité tepny jsou přibližně stejně silné. Pravá věnčitá tepna se však výrazně více větví, což souvisí s nedostatkem kyslíku v dutině pravé komory (svalovina je zde tedy odkázána výhradně na věnčité tepny).^[2]

Související onemocnění

Jednotlivé větve věnčitých tepen nemají dostatečně velké spojky s větvemi okolními (tzv. kolaterály).^[2] Když se věnčitá tepna zúží, dochází k zhoršenému zásobení dané části srdeční svaloviny kyslíkem, a snadno dochází k patologickým stavům. Onemocnění se nazývá Ischemická choroba srdeční. Nejčastěji dochází k zužování tepen při tzv. ateroskleróze.

Projevem nedokrevnosti (tzv. ischemie) je pak bolest na hrudi - tj. angina pectoris. Pokud dojde k úplnému uzávěru některé z věnčitých tepen, pak může okrsek svaloviny zásobovaný touto tepnou začít odumírat a vzniká infarkt myokardu. Léčbou je buď zavedení stentu (t.j. jakési kovové výztuže) do zúženého místa pomocí tzv. katetru. Je zaváděn nejčastěji z tepny na zápěstí nebo z třísla - PCI prováděná intervenčním kardiologem.

Další možností je operace srdce - koronární by-pass - přemostění zúžených míst pomocí štěpů - nejčastěji prsních tepen nebo pomocí žil odebraných z dolních končetin. Operace je prováděna na pracovišti kardiochirurgie

Reference

↑ KARDONG, Kenneth V. Vertebrates: Comparative Anatomy, Function, Evolution. 5. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2009.
↑ ^a ^b ^c ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. Praha: Grada, 2004.
↑ ^a ^b GRAAFF, Van De. Human Anatomy. 6. vyd. [s.l.]: The McGraw−Hill Companies, 2001.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu věnčitá tepna na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.