Tomo Česen

Tomo Česen
Narození5. listopadu 1959 (64 let)
Kranj JugoslávieJugoslávie Jugoslávie
BydlištěKranj SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Povoláníhorolezec
OceněníBloudkova cena
Bloudkova plaketa
Sportovec roku (Slovinsko)
DětiAleš Česen
Nejc Česen
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Tomislav „Tomo“ Česen (* 5. listopadu 1959 Kranj) je slovinský horolezec a sportovní asistent komise sportovního lezení Slovinské horolezecké asociace.[1]

V Alpách přelezl sólo v březnu 1986 tři těžké cesty v rekordním čase, sestupoval pěšky jen s přítelem na krátkovlnné vysílačce a přesunoval se autem. O rok později uskutečnil podobnou akci Francouz Christophe Profit s pomocí vrtulníku a za účasti novinářů.

Do roku 2016 byl Česen hlavním organizátorem posledního kola světového poháru v lezení na obtížnost, které se každoročně konalo ve sportovní hale Zlatopolj v Kranji.[2]

Známý je především svými sólo výstupy v Alpách a Himálaji, kontroverzní byl především jeho výstup na Lhoce, ale i další sólové výstupy bez fotodokumentace. Heslo Tomo Česen není uvedené mezi světovými osobnostmi v rejstříku několika knih mapujících horolezectví. V závěru své knihy Život horolezce z roku 1991 o něm však Reinhold Messner tvrdí, že je „pro ekologii svého lezení, spolu s psycho-fyziologickou vyrovnaností a sebedůvěrou vycházející z vlastních schopností v současnosti nejlepším horolezcem na světě“.

Výkony a ocenění

  • březen 1986: tři rychlé výstupy v Alpách
  • 1986: slovinské státní sportovní vyznamenání Bloudkova plaketa za horolezectví
  • 1989: nejvyšší slovinské státní sportovní vyznamenání Bloudkova cena za horolezectví
  • 1990: slovinský sportovec roku
  • 2016: nejvyšší slovinské státní vyznamenání[3]

Alpy

  • 6.–7. března 1986: Severní stěna, Eiger, sólo za 12 hodin
  • 9. března 1986: Rubáš, Grandes Jorasses, sólo za 4 hodiny
  • 11.–12. března 1986: Severní stěna, Matterhorn, sólo za 10 hodin

Velehory

  • 1986: Česenův pilíř, K2, prvovýstup sólo do výšky 8 100 m n. m., kde se napojuje na klasickou cestu, dnes oblíbená a nejbezpečnější cesta na vrchol, cestou vylezli až na vrchol poprvé španělští horolezci v roce 1994
  • 1989: severní stěna Jannu (7 710 m n. m.), Himálaj, Nepál, sólo prvovýstup, pro ekologii jeho výstupu jej Reinhold Messner prohlásil jako prvního za Sněžného lva
  • 1990: Jugoslávská cesta jižní stěnou Lhoce (8 516 m n. m.), Himálaj, Nepál, sólo, 3 dny, výstup je dodnes zpochybňován

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tomo Česen na anglické Wikipedii.

  1. Pzs.si (anglicky)
  2. Horosvaz.cz: SP v lezení na obtížnost – Kranj 2016
  3. Lideahory.cz: Slovinští alpinisté dostanou nejvyšší státní vyznamenání (6/2016)

Literatura

  • DIEŠKA, Ivan; ŠIRL, Václav. Horolezectví zblízka (původním názvem: Horolezectvo zblízka). Překlad Václav Širl. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989. 444 s. 27-081-89. S. 98–100. 
  • BONINGTON, Chris; SALKELDOVÁ, Audrey. Slavné výstupy - Kronika světového horolezectví (původním názvem: Great Climbs). Překlad Miloš Bartoň. 1. vyd. Vsetín: Trango, c1994. 224 s. ISBN 80-901977-0-1. S. 216–217. 
  • MESSNER, Reinhold. Život horolezce. Překlad Augustin Hebelka. 1. vyd. Vsetín: Trango, 1996. 240 s. ISBN 80-901977-4-4. S. 237–240. 
Sportovec roku Slovinska
Muži
1968 Miroslav Cerar • 1969 Ivo Daneu • 1970 Miroslav Cerar • 1971 Branko Oblak • 1972 Danilo Pudgar • 1973 Vinko Jelovac • 1974 Vinko Jelovac • 1975 Bojan Križaj • 1976 Borut Petrič • 1977 Borut Petrič • 1978 Borut Petrič •1979 Bojan Križaj • 1980 Bojan Križaj • 1981 Borut Petrič • 1982 Bojan Križaj • 1983 Borut Petrič • 1984 Jure Franko • 1985 Rok Petrovič • 1986 Rok Petrovič • 1987 Bojan Križaj • 1988 Matjaž Debelak • 1989 Andrej Jelenc • 1990 Tomo Česen • 1991 Franci Petek • 1992 Rajmond Debevec • 1993 Igor Majcen • 1994 Jure Košir • 1995 Iztok Čop • 1996 Andraž Vehovar • 1997 Primož Peterka • 1998 Primož Peterka • 1999 Gregor Cankar • 2000 Rajmond Debevec • 2001 Andrej Hauptman • 2002 Aljaž Pegan • 2003 Dejan Košir • 2004 Vasilij Žbogar • 2005 Mitja Petkovšek • 2006 Matic Osovnikar • 2007 Primož Kozmus • 2008 Primož Kozmus • 2009 Primož Kozmus • 2010 Dejan Zavec • 2011 Peter Kauzer • 2012 Anže Kopitar • 2013 Peter Prevc • 2014 Peter Prevc • 2015 Peter Prevc • 2016 Peter Prevc • 2017 Goran Dragić • 2018 Luka Dončić • 2019 Primož Roglič • 2020 Primož Roglič • 2021 Tadej Pogačar • 2022 Kristjan Čeh
Ženy
1968 Marijana Lubej • 1969 Nataša Urbančič • 1970 Nataša Urbančič • 1971 Nataša Urbančič • 1972 Nataša Urbančič • 1973 Nataša Urbančič • 1974 Nataša Urbančič • 1975 Mima Jaušovecová • 1976 Mima Jaušovecová • 1977 Mima Jaušovecová • 1978 Ljuba Tkalčič • 1979 Breda Lorenci • 1980 Mima Jaušovecová • 1981 Bojana Dornig • 1982 Andreja Leskovšek • 1983 Lidija Lapajne • 1984 Mateja Svet • 1985 Mateja Svet • 1986 Mateja Svet • 1987 Mateja Svet • 1988 Mateja Svet • 1989 Mateja Svet • 1990 Mateja Svet • 1991 Nataša Bokal • 1992 Marika Kardinar • 1993 Brigita Bukovecová • 1994 Britta Bilačová • 1995 Brigita Bukovecová • 1996 Brigita Bukovecová • 1997 Brigita Bukovecová • 1998 Brigita Bukovecová • 1999 Metka Šparovec • 2000 Špela Pretnar • 2001 Alenka Bikar • 2002 Jolanda Čeplaková • 2003 Jolanda Čeplaková • 2004 Jolanda Čeplaková • 2005 Tina Mazeová • 2006 Petra Majdičová • 2007 Petra Majdičová • 2008 Sara Isakovič • 2009 Petra Majdičová • 2010 Tina Mazeová • 2011 Tina Mazeová • 2012 Urška Žolnirová • 2013 Tina Mazeová • 2014 Tina Mazeová • 2015 Tina Mazeová • 2016 Tina Trstenjaková • 2017 Ilka Štuhecová • 2018 Janja Garnbretová • 2019 Janja Garnbretová • 2020 Anamarija Lampičová • 2021 Janja Garnbretová • 2022 Urša Bogatajová
Autoritní data Editovat na Wikidatech