Sokal
| Sokal Сокаль | |
|---|---|
 Radnice | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°29′ s. š., 24°17′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Oblast | Lvovská |
| Rajón | Červonohradský |
  Sokal | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,47 km² |
| Počet obyvatel | 25 145 (2011) |
| Hustota zalidnění | 2519 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Bohdan Stěpanovič Zaričnyj |
| Vznik | 1424 |
| Oficiální web | miskrada |
| Adresa obecního úřadu | вул. Шептицького 44 80000 м.Сокаль |
| Telefonní předvolba | 3257 |
| PSČ | 80000-80005 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sokal (ukrajinsky Сокаль) je město ve Lvovské oblasti na Ukrajině. Leží na Západním Bugu v Haliči, zhruba 80 kilometrů severně od Lvova. V roce 2011 žilo v Sokalu přes pětadvacet tisíc obyvatel.
Dějiny
První zmínka o Sokalu je z roku 1377. V roce 1424 dostal Sokal Magdeburská práva od mazovského knížete Siemowita a od roku 1462 byl součástí polského Belzského vojvodství. V roce 1519 se u něj 2. srpna odehrála bitva mezi litevsko-polským vojskem pod vedením Konstantina Ostrožského a Krymskými Tatary, kteří vyhráli a následně město vypálili.
V rámci prvního dělení Polska se Sokal stal v roce 1772 v rámci Haliče součástí Habsburské monarchie. Během první světové války u Sokalu proběhla ve dnech 15. července až 1. srpna 1915 bitva, při které 91. pěší pluk Rakousko-uherské armády, ve kterém sloužili vojáci z Jižních Čech, měl 91 padlých, 440 nezvěstných, 39 nemocných a 9 prokazatelně zajatých. Ruskou dělostřelbou byl těžce poškozen klášter na levém břehu Bugu.[1] Po konci první světové války jej Rižský mír v roce 1921 přiřadil Polsku, kde patřil do Lvovského vojvodství.
Na základě Ribbentropova–Molotovova paktu se Sokal po sovětské invazi do Polska v roce 1939 stal součástí Sovětského svazu. V roce 1941 jej v rámci útoku na Sovětský svaz obsadila německá armáda a stal se součástí Generálního gouvernementu. V červenci 1944 jej v rámci Velké vlastenecké války dobyla zpět Rudá armáda. Západní kousek města pak zůstal ještě v letech 1944 až 1951 součástí Polska, než došlo k polsko-sovětské výměně území, po které už byl celý Sokal součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky.
Galerie
-
Klášter -
Kostel svatého Mikuláše -
Kostel archanděla Michaela -
Katedrála svatého Petra a Pavla -
Římskokatolický kostel -
Bývalé ženské gymnázium -
Oddělení státní pokladny v okresu Sokal -
Věž a stěny kláštera
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sokal na německé Wikipedii a Sokal na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sokal na Wikimedia Commons
 Lvovská oblast | ||
|---|---|---|
| Rajóny |  | |
| Města | Belz • Bibrka • Boryslav • Brody • Busk • Červonohrad • Dobromyl • Drohobyč • Dubljany • Hlyňany • Horodok • Kamjanka-Buzka • Chodoriv • Chyriv • Komarno • Javoriv • Lvov • Moršyn • Mostyska • Mykolajiv • Novojavorivsk • Novyj Kalyniv • Novyj Rozdil • Peremyšljany • Pustomyty • Radechiv • Rava-Ruska • Rudky • Sambir • Skole • Sokal • Sosnivka • Staryj Sambir • Stebnyk • Stryj • Sudova Vyšňa • Turka • Truskavec • Uhniv • Velyki Mosty • Vynnyky • Zoločiv • Žovkva • Žydačiv | |
| Sídla městského typu | Boryňa • Brjuchovyči • Dašava • Dobrotvir • Dubljany • Hirnyk • Hnizdyčiv • Ivano-Frankove • Krakovec • Krasne • Kulykiv • Lopatyn • Maheriv • Medenyči • Nemyriv • Novi Strilyšča • Novyj Jaryčiv • Nyžankovyči • Olesko • Pidbuž • Pidkamiň • Pomorjany • Rozdil • Rudne • Schidnycja • Slavske • Stara Sil • Ščyrec • Šklo • Velykyj Ljubiň • Verchně Syňovydne • Zapytiv • Žuravno • Žvyrka | |
| Bývalé rajóny | Brodský • Buský • Buzkokamjanský • Horodocký • Mostyský • Mykolajivský • Peremyšljanský • Pustomytský • Radechivský • Skolský • Sokalský • Starosambirský • Turský • Žovkevský • Žydačivský | |
Portály: Ukrajina
