Slabce

Slabce
Sala terrena u zámeckého parku
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Rakovník
Obec s rozšířenou působností	Rakovník (správní obvod)
Okres	Rakovník
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50° s. š., 13°42′53″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	722 (2024)[1]
Rozloha	27,63 km²[2]
Nadmořská výška	419 m n. m.
PSČ	270 41
Počet domů	364 (2021)[3]
Počet částí obce	8
Počet k. ú.	6
Počet ZSJ	8
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Slabce 28 27041 Slabce [email protected]
Starosta	Milan Rohla
Oficiální web: www.slabce.cz
Slabce
Další údaje
Kód obce	542415
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Slabce (německy Slabetz) se nachází v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, zhruba dvanáct kilometrů od Rakovníka. Včetně všech částí v něm žije 722^[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, kde se nazývala Slabecz, jméno bylo etymologicky odvozeno od termínu slabý či slepý. a roku 1364 se připomíná Jan z Chlumku jako voják ze Slabců (Miles de Slabecz). v roce 1405 patřila zdejší farnost do děkanátu rakovnického. V roce 1785 byla emfyteutickým právem na pozemcích Václava Hildprandta vysazena nová osada, podle osídlení německými osadníky nazvaná Německé Slabce – Teutsch-Slabecz.^[4]

Od 29. května 2007^[5] jsou Slabce městysem.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník^[6]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
• 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník^[7]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník^[8]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník^[9]
• 1949 Pražský kraj, okres Rakovník^[10]
• 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

V obci Slabce (přísl. Německá Slabce, 516 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, nákladní autodoprava, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Slabcích, 2 galanterie, holič, 3 hostince, 3 kapelníci, klempíř, 3 koláři, kominík, kovář, 4 krejčí, mlýnské výrobky, mlýn, obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, pekař, 3 řezníci, sedlář, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Slabce, 2 obchody se střižním zbožím, 3 švadleny, 3 tesařští mistři, trafika, truhlář, velkostatek Slabce, zahradnictví, 2 zámečníci.^[11]

Části obce

Městys Slabce se skládá z osmi částí na šesti katastrálních územích:

• Slabce (i název k. ú.)
• Kostelík (i název k. ú.)
• Malé Slabce (leží v k. ú. Slabce)
• Modřejovice (i název k. ú.)
• Nová Ves (leží v k. ú. Rousínov u Rakovníka)
• Rousínov (k. ú. Rousínov u Rakovníka)
• Skupá (i název k. ú.)
• Svinařov (i název k. ú.)

Doprava

Městysem vede silnice II/233 Rakovník–Slabce–Radnice–Plzeň a silnice II/201 Kralovice–Slabce–Křivoklát–Zbečno-Unhošť.V roce 2021 z městyse jezdily autobusové linky 572 Rakovník–Krakovec–Slabce, Kostelík–Zvíkovec, pak 575 Rakovník–Pavlíkov–Slabce, Kostelík–Zvíkovec a 576 Rakovník–Slabce–Skryje.

Pamětihodnosti

• Zámek Slabce vystavěl na počátku 18. století svobodný pán František Karel Vančura z Řehnic; současně založil při zámku park. Po Vančurově smrti roku 1713 Slabce změnily několikrát majitele, až je v roce 1754 koupili Hildprandtové z Ottenhausenu. Podnikavý rod s kořeny v Tyrolsku povýšil Slabce na centrum svého rostoucího panství ve zdejším kraji, které zahrnovalo i hrad Krakovec a zámek ve Zhoři.^[12] Za Hildprandtů došlo snad před rokem 1798 k první úpravě zámeckého parku na anglický, podobně jako v Blatné.^[zdroj⁠?] Empírovou podobu s hranolovou věží zámek získal po roce 1847, kdy jej koupil Hugo Nostic; ten roku 1866 postoupil panství Slabce novému majiteli, kterým se stal Alex Croy Dülmen. Princům de Croy patřil zámek do roku 1945.^[12] Navzdory četným protinacistickým aktivitám za druhé světové války byla rodina posledního šlechtice ve Slabcích Alexe prince de Croy donucena v roce 1945 Slabce opustit a její majetek byl zkonfiskován a proměněn na zdravotní středisko a byty, později část budovy obsadily obecní úřad, obecní knihovna a reprezentační prostory slouží k pořádání kulturních a společenských akcí.^[13] Součástí parku je volně přístupná barokní oranžérie se sochami světců (svatý Jan Nepomucký, svatý Florián, svatý Petr z Alkantary a svatý Václav). V parku jsou ještě další dvě sochy (svatého Jana Nepomuckého pod sportovním areálem a socha svatého Antonína na samém okraji parku za rybníkem při silnici do Svinařova) a tzv. kamenný stůl při cestě od zámku k sala terreně.
• Kostel svatého Mikuláše – původně románská stavba (na jižní vnější straně kostela ve zdivu je románský portál, snad z 12. století), barokně upravená v letech 1787-1789 s věž přestavěna počátkem 19. století.^[14]
• Socha svatého Antonína Paduánského
• Socha svatého Františka z Pauly
• Zemědělský dvůr Sadlno
• Fara – spjatá s působením několika významných farářů (pozdější probošt vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach (1831–1911) nebo včelařský odborník a autor prvních českých včelařských knih Josef Antonín Janiš (1749–1821), kterého na průčelí fary připomíná pamětní deska).
• Hřbitovní kaple Nanebevzetí Panny Marie z roku 1869
• Čechův mlýn – první elektrický válcový mlýn v bývalém Československu.

Rodáci

• Karel Burian (1870–1924), pěvec (Rousínov čp. 40)
• Pravoslav Kotík (1889–1970), výtvarník (Slabce čp. 60 u saly terreny v zámeckém parku)
• Barbora Nerudová (1795–1869), matka básníka, novináře a spisovatele Jana Nerudy a dlouholetá hospodyně francouzského vědce Joachima Barrande, objevitele nalezišť zkamenělých trilobitů v nedalekých Skryjích (její rodný dům se nedochoval, stál na místě nynějšího domu čp. 20). Jan Neruda Slabce v dětství několikrát navštívil.
• Friedrich Goldscheider (1845–1897), podnikatel, majitel vídeňské továrny na keramiku a porcelán
• František Zuska (1887–1955), výtvarník (Svinařov čp. 35)

Další fotografie

• 
  Kostel sv. Mikuláše
• 
  Silnice II/233
• 
  První elektrický válcový mlýn v Československu
• 
  Zámek
• 
  Severní část obce

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Slabce na Wikimedia Commons
• Slabce v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Památky v obci Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.