Sítnice

Sítnice
Lidské oko
Latinsky	retina
Tepny	centrální sítnicová tepna
MeSH	A09.371.729
Gray	1014

Sítnice (lat. retina) je vnitřní tenká vrstva oka obratlovců. Její hlavní funkcí je snímání a předzpracování světelných signálů přicházejících na sítnici skrze čočku.

Stavba

Mikroskopická

Anatomicky se člení na deset vrstev: vrstva pigmentových buněk, vrstva čivých výběžků, zevní ohraničující membrána, zevní jádrová vrstva (tyčinky a čípky), zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva (bipolární, horizontální a amakrinní buňky), vnitřní plexiformní vrstva, vrstva gangliových buněk, vnitřní ohraničující membrána, vrstva axonů gangliových buněk,^[1] přičemž čivé výběžky jsou nejdále od dopadajícího světla.

Funkce jednotlivých buněk

• Pigmentové buňky – pohlcují světlo, které již bylo zaznamenáno tyčinkami a čípky a zabraňuje jeho zpětnému odrazu (jako je tomu u kočkovitých šelem) čímž zvyšuje ostrost vidění.
• Tyčinky a čípky – modifikované neurony se schopností reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují i na slabé světlo, ale neregistrují barvy a neposkytují dostatečně ostrý obraz. Čípků jsou tři druhy (jeden pro každou základní barvu), poskytují ostrý a barevný obraz, ale potřebují dostatečné osvětlení.
• Bipolární buňky – přepojení vzruchu z čivých buněk.
• Horizontální buňky, amakrinní buňky – Asociační buňky propojující mezi sebou jednotlivé bipolární, případně gangliové buňky. Podílejí se na předzpracování obrazu (proč je tomu tak plyne z původu sítnice – viz níže).
• Gangliové buňky – buňky sbírající informace ze sítnice (je jich cca 10x méně než čivých buněk) a přeposílající informace dále do mozku. Soubor jejich axonů tvoří zrakový nerv.
  • vnitřně fotosenzitivní gangliové buňky sítnice – buňky citlivé na modrou část spektra, hrají roli v regulaci cirkadiánního rytmu

Makroskopická

Na sítnici jsou dobře zřetelné dva útvary – slepá skvrna, neboli optický disk, kudy vystupuje zrakový nerv a vstupuje a. centralis retinae která se tam i větví na své čtyři hlavní větve. Optický disk je důležitý bod při vyšetření oftalmoskopem – jestli je propadlý, tak je zvýšený nitrooční tlak (který může způsobit zelený zákal), jestli je naopak vystouplý, je zvýšený tlak nitrolebeční, což může být způsobeno mnoha patologickými procesy v lebce, které mohou být život ohrožující (nádor, hydrocephalus, epidurální krvácení).^[1]

Druhým útvarem je takzvaná centrální jamka obsahující žlutou skvrnu. Žlutá skvrna je místem maximální ostrosti vidění, obsahuje pouze čípky a ostatní vrstvy sítnice jsou odsunuty stranou (tím vzniká ona jamka). Paprsky jdoucí z předmětu, na nějž se oko soustředí, jsou zaostřovány právě sem.^[1]

Mechanismus vidění

Působením světelných paprsků pronikajících do oční koule dochází v tyčinkách a čípcích ke vzniku chemické reakce a následnému vzniku nervových impulsů přenášených do centrálního nervového systému. Látka obsažená ve fotoreceptorech, u které dochází k rozkladu působením světla, se nazývá rodopsin.

Vývojový původ sítnice

Sítnice vzniká jako výchlipka z embryonálního mozku (konkrétně z prosencephala) což zapříčiňuje jednak její stavbu a jednak fakt, že ke zpracování zrakového vjemu dochází už v sítnici samotné. Také to způsobuje, že zrakový nerv na sobě má meningy, což je důvod proč se ho někteří vědci zdráhají nazývat zrakovým nervem a preferují pojem „zrakový svazek“.^[2]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu sítnice na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo sítnice ve Wikislovníku

Smyslová soustava – oko
Zevní vazivová vrstva	spojivka • bělima • Schlemmův kanál • trámčina iridokorneálního úhlu • okraj rohovky rohovka (epitel, Bowmanova membrána, stroma (keratocyty), Descemetova membrána, endotel)
Střední cévnatá vrstva	cévnatka (ciliární procesy, choriokapiláry, Bruchova membrána) • duhovka (stroma) • zornice • řasnaté tělísko
Vnitřní nervová vrstva	sítnice • (žlutá skvrna • fovea • slepá skvrna • světločivná buňka)
Přední segment	přední komora • komorová voda • zadní komora • čočka
Zadní segment	sklivec • závěsný aparát čočky
Nitrooční svaly	parasympatikus (ciliární sval, svěrač zornice) • sympatikus (rozvěrač zornice)
Ostatní	Tenonovo pouzdro • oční imunitní systém • tapetum lucidum • slzný aparát