Renzo Burini

Renzo Burini
Datum narození	10. října 1927
Místo narození	Palmanova, Italské království
Datum úmrtí	25. října 2019 (ve věku 92 let)
Místo úmrtí	Milán, Itálie
Výška	175 cm
Hmotnost	74 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník (1947–1962) Fotbalový trenér (1959–1985)
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1947–1953 1953–1959 1959–1962 Milán Lazio Cesena 1900(87) 1400(35) 0660(13)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1951–1955 Itálie 40(1)
Trenérská kariéra
Roky Klub 1959–1961 1962–1963 1970–1972 1974–1975 1978–1979 1981–1983 1984–1985 Cesena Forli Pro Patria Monza (asistent) Monza (asistent) Pro Patria (asistent) Omegna
Úspěchy
1. italská fotbalová liga 1950/51 Milán italský fotbalový pohár 1958 Lazio
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Renzo Burini (10. říjen 1927 Palmanova, Italské království – 25. říjen 2019 Milán, Itálie) byl italský fotbalový útočník a trenér.

Fotbalová kariéra

Klubová

Od roku 1947 hrál za AC Milán, kde působil i jeho bratr Antonio jako funkcionář klubu. První utkání za rossoneri odehrál 4. ledna 1948 proti Bari, kde vstřelil dvě branky.^[1] Byl nasazován jako křídlo a posléze byl pro veřejnost považován za jeden z nejsilnějších útočníků v lize. Jediný titul v lize vyhrál v sezoně 1950/51, když doplňoval slavný útok Gre-No-Li. V následující sezoně 1951/52 nastřílel 22 branek a umístil se na 4. místě v tabulce střelců. Poslední sezonu u rossoneri odehrál v sezoně 1952/53. Celkem odehrál 190 utkání a vstřelil 87 branek.

V létě 1953 se odešel do Lazia, kde hrál šest sezon. Tady již nehrál na křídle, ale jako střední útočník. Za šest sezon vstřelil 35 branek a s klubem získal jednu trofej, a to domácí pohár 1958.

V létě 1959, již jako dvaatřicetiletý, odešel do čtvrté ligy. V klubu Cesena působil jako trenér-hráč. V první sezoně pomohl k postupu do třetí ligy. Poslední utkání odehrál v sezoně 1961/62.

Reprezentační

Byl v nominaci na OH 1948, ale neodehrál žádné utkání. V roce 1951 odehrál první utkání v reprezentaci proti Portugalsku (4:1), kde vstřelil i svou jedinou branku.^[2] Poslední utkání odehrál na konci roku 1955.

Trenérská kariéra

Jako plnohodnotný trenér začal ve třetiligovém klubu Forlì v roce 1962. Poté vedl Pro Patrii a pak se stal asistentem v dalších klubech nižších lig. V roce 1985 zanechal trenéřiny.

Hráčská statistika

Úspěchy

Klubové

• 1× vítěz italské ligy (1950/51)
• 1x vítěz italského poháru (1958)

Reprezentační

• 1× na OH (1948)
• 1× na MP (1948–1953)

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renzo Burini na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil trenéra na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)

Hráčská kariéra
Serie A 1950/1951 – AC Milán Brankář Lorenzo Buffon • Giovanni Rossetti Hráči Carlo Annovazzi • Carlo Belloni • Andrea Bonomi • Renzo Burini • Luciano Carnier • Benigno De Grandi • Mario Foglia • Gunnar Gren • Nils Liedholm • Gunnar Nordahl • Mario Renosto • Aurelio Santagostino • Arturo Silvestri • Omero Tognon • Albano Vicariotto Hlavní trenér Lajos Czeizler

Reprezentační kariéra

Letní olympijské hry 1948 – Itálie Brankáři Giuseppe Casari • Glauco Vanz Hráči Francesco Antonazzi • Romolo Bizzotto • Renzo Burini • Emilio Caprile • Valerio Cassani • Emidio Cavigioli • Guglielmo Giovannini • Tommaso Maestrelli • Giacomo Mari • Enzo Menegotti • Maino Neri • Egisto Pandolfini • Francesco Pernigo • Cesare Presca • Adone Stellin • Angelo Turconi Trenér Vittorio Pozzo Mezinárodní pohár ve fotbale 1948–1953 – Itálie Brankář Angelo Franzosi • Giuseppe Moro • Lucidio Sentimenti Hráči Amedeo Amadei • Carlo Annovazzi • Fosco Becattini • Alberto Bertuccelli • Giampiero Boniperti • Andrea Bonomi • Raoul Bortoletto • Renzo Burini • Gino Cappello • Riccardo Carapellese • Sergio Cervato • Cesarino Cervellati • Giuseppe Corradi • Leonardo Costagliola • Osvaldo Fattori • Amleto Frignani • Carlo Galli • Renato Gei • Attilio Giovannini • Pietro Grosso • Giuseppe Chiappella • Benito Lorenzi • Arnaldo Lucentini • Ardico Magnini • Giacomo Mari • Bruno Mazza • Ermes Muccinelli • Fulvio Nesti • Egisto Pandolfini • Carlo Parola • Alberto Piccinini • Eduardo Ricagni • Francesco Rosetta • Arturo Silvestri • Armando Segato • Omero Tognon • Arcadio Venturi • Pasquale Vivolo Techničtí komisaři Piercarlo Beretta • Silvio Piola