Papežská akademie Cultorum Martyrum

Papežská akademie Cultorum Martyrum
Pontificia accademia Cultorum martyrum
Pontificia Accademia Cultorum Martyrum
„Podporuje kult svatých mučedníků a usiluje o rozšíření a prohloubení přesné historie svědků víry a památek s nimi spojených od prvních staletí křesťanství“
Historické sídlo Scholy Collegii Papežské akademie Cultorum Martyrum v kostele Santa Maria della Pietà na Teutonském hřbitově
Založeno2. února 1879
AdresaSanta Maria
in Camposanto,
Piazza Protomartiri Romani
00120 Città del Vaticano
MagistrGiuliani Dott. Raffaella
KnězRev. Mons. Iacobone Pasquale
Sekretář(i)
  • Sig. Marocco Dott. Cav Gr. Croce Michele
Podsekretář(i)
  • Sig. Zauli Dott. Comm. Stefano
oficiální web
Dikasterium Římské kurie

Papežská akademie Cultorum Martyrum (italsky Pontificia accademia Cultorum martyrum) je jednou z 11 papežských akademií, které koordinuje Dikasterium pro kulturu a výchovu. Účelem Papežské akademie Cultorum Martyrum ve spolupráci s Dikasteriem pro bohoslužbu a svátosti je podporovat kult svatých mučedníků a rozšiřovat a prohlubovat přesné dějiny svědků víry a památek s nimi spojených od prvních staletí křesťanství.

Historie

Papežskou akademii Cultorum Martyrum založili 2. února 1879 pod názvem „Collegium Cultorum Martyrum“ Mariano Armellini, Orazio Marucchi, Adolfo Hytreck a Enrico Stevenson, významní odborníci na církevní starověk.[1]

Cílem Kolegia bylo podporovat kult mučedníků, a to jak liturgickými obřady, které v hřbitovních bazilikách sloužili kněží, tak konferencemi, které pořádal magistr Kolegia.

V roce 1995, po revizi a schválení nového statutu, ji papež Jan Pavel II. povýšil na papežskou akademii a zařadil ji mezi akademie koordinované Papežskou radou pro kulturu (pozdějším Dikasteriem pro kulturu).[2] Znakem Akademie je Kristův monogram.

Aktivity

Akademie pořádá každoročně nejméně dvě generální shromáždění, která se konají v Papežském institutu křesťanské archeologie (Pontificio Istituto di Archeologia Cristiana) a v jejím historickém sídle v Teutonské koleji ve Vatikánu.[1]

Papežská akademie Cultorum Martyrum také sponzoruje v postní době konání stacionární liturgie, kterou obnovil Mons. Carlo Respighi, magistr akademie v letech 1931–1947.

Od té doby se papež účastní také první postní stacie, která se nyní obvykle koná na Popeleční středu v bazilice Santa Sabina all'Aventino.[3]

Organizace

V akademii jsou jak muži tak i ženy, tzv. sodales. Po dosažení věku 80 let se sodálové stávají emeritními. Sodalové, kteří jsou jmenovani kardinály nebo biskupy se stávají patrony.[1]

Do úřadu je Magistr jmenovaný papežem „ad quinquennium“, tzn. že úřad se obnovuje každých pět let.[1]

Magistr může po dohodě s představenstvem přidružit k Akademii při svatyních mučedníků další střediska.

Magistr je součástí Koordinační rady papežských akademií.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pontificia accademia Cultorum martyrum na italské Wikipedii.

  1. a b c d Storia della Pontificia Accademia Cultorum Martyrum. www.vatican.va [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. 
  2. RENDINA, Claudio. La santa casta della Chiesa. [s.l.]: Newton Compton Editore, 2010. (italština) 
  3. GORI, Nicola. Le «stationes» quaresimali nella tradizione della Chiesa [online]. L'Osservatore Romano, 2008-02-08 [cit. 2022-03-11]. Dostupné online. (italština) 

Externí odkazy

  • Web Pontificia Accademia Cultorum Martyrum (italsky)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Římská kurie
(podle apoštolské konstituce Praedicate Evangelium z 19. března 2022)
Státní sekretariát
Dikasteria
Soudní dvory
Ekonomické útvary
Úřady římské kurie
Úřady
Papežské komise
a výbory
Papežské akademie
Instituce spojené
se Svatým Stolcem
Ostatní útvary
Biskupský sněmPracovní úřad Apoštolského stolce • Disciplinární komise Římské kurie • Papežský institut liturgické hudby • Švýcarská gardaŘád Božího hrobu
Městský stát Vatikán
(není součástí kurie)
Diecéze Řím
(není součástí kurie)
Autoritní data Editovat na Wikidatech