Owen Barfield

Owen Barfield
Narození	9. listopadu 1898 Londýn
Úmrtí	14. prosince 1997 (ve věku 99 let) Forest Row
Povolání	filozof, spisovatel, básník, jazykovědec a literární kritik
Alma mater	Wadham College Highgate School
Témata	lingvistika, filozofie, literatura a literární kritika
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Owen Barfield (9. listopadu 1898 – 14. prosince 1997) byl britský jazykovědec, filosof a spisovatel. V odborných kruzích je znám především pro svou teorii vývoje vědomí a významu, v širší veřejnosti jako přítel a inspirátor C. S. Lewise a J. R. R. Tolkiena.

Život

Owen Barfield se narodil v Londýně v rodině právníka jako poslední ze čtyř sourozenců. Po středoškolském studiu na Londýnské Highgate School musel roku 1917 narukovat. Válku prožil jako spojař. Mezi koncem války a demobilizací pracoval sedm měsíců jako lektor všeobecného vzdělávání pro starší vojáky; po přípravném lektorském kurzu na univerzitě v Oxfordu v něm dozrálo rozhodnutí pustit se přes odpor otce do studia filologie. Na studiích se spřátelil se spolustudentem C. S. Lewisem a posléze též s mladým profesorem J. R. R. Tolkienem. Tato přátelství pak doprovázela celý jeho život a stala se též zárodkem volného literárního a filosofického sdružení Inklings.

Po dosažení titulu B. Litt. musel Owen Barfield zanechat akademické dráhy a převzít otcovu právnickou firmu v Londýně. Filologii a filosofii na odborné úrovni se však věnoval dál a rovněž pravidelně dojížděl do Oxfordu na schůzky s přáteli ze sdružení Inklings. Roku 1923 se oženil s choreografkou a scénografkou Maud Douie. Po marném čekání na vlastní potomstvo adoptovali manželé Barfieldovi postupně tři děti — Alexandra (1929), Lucy (1935) a Geoffreyho (1945).

V roce 1965 se mu konečně podařilo definitivně předat svou právnickou firmu následovníkům, takže se mohl plně věnovat literární a vědecké práci. V letech 1963–1978 přednášel jako hostující profesor na řadě amerických univerzit.

Po smrti manželky v roce 1980 začíná Owen Barfield pomýšlet na odchod do ústraní, který však uskuteční teprve v roce 1986, kdy se odstěhuje do domova důchodců ve Forest Row ve Východním Sussexu. V následujících letech ještě dokončuje svá poslední díla a poskytuje rozhovory o životě svém i ostatních Inklingů. 14. prosince 1997 ve svém bytě ve Forest Row umírá.

Názorový vývoj

Owen Barfield byl vychován v duchu pragmatického racionalismu. Jeho otec byl selfmademan přesvědčený o potřebě účelného a cílevědomého jednání a naopak zbytečnosti nehmotných zájmů. Jako dvanáctiletý však malý Owen při hodinách latiny poznává krásy básnických metafor a k neradosti svého otce se začíná intenzivně zajímat o poezii a filologii.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

První a poslední Inkling

Již krátce po zahájení studia na Oxfordské univerzitě se Owen Barfield seznámil se stejně starým C. S. Lewisem. Společný zájem o severské ságy je vedl k založení volného sdružení Kolbítar, scházejícího se na čtení staroislandské poezie a na rozpravy o ní, do něhož se později zapojil též J. R. R. Tolkien. Témata rozprav se postupně rozšiřovala na poezii a mytologii v obecném slova smyslu, účastníci schůzek skupiny též začali diskutovat o své vlastní literární tvorbě, a tak se původní sdružení přetransformovalo natolik, že se koncem 20. let jeho členové rozhodli změnit jeho jméno na Inklings.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Odkazy

• FLIEGER, Verlyn. Splintered Light: Logos and Language in Tolkien's World. [s.l.]: Kent State University Press, 2002. ISBN 0873387449. (anglicky) 
• ADEY, Lionel. C. S. Lewis's “great war” with Owen Barfield. [s.l.]: University of Victoria, 1978. ISBN 0920604269. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Owen Barfield na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Owen Barfield
• Společnost Owena Barfielda Archivováno 28. 3. 2007 na Wayback Machine. (anglicky)
• Owen Barfield World Wide Website (anglicky)
• Owen Barfield Literary Estate (anglicky)
• Archiv pozůstalosti Owena Barfielda (anglicky)