Obléhání Bělehradu

Další významy jsou uvedeny na stránce Obléhání Bělehradu (1688).
Obléhání Bělehradu
konflikt: Osmansko-uherské války
Osmanská miniatura obléhání Bělehradu v roce 1456
Osmanská miniatura obléhání Bělehradu v roce 1456
Trvání4.–22. července 1456
MístoNándorfehérvár, Uhersko (dnes Bělehrad, Srbsko)
Souřadnice44°49′ s. š., 20°28′ v. d.
Výsledekuherské vítězství
Strany
Osmanská říše Osmanská říše Uherské království Uherské království
Srbský despotátSrbský despotát Srbský despotát
křížová výprava křížáčtí sedláci a místní rekruti
Velitelé
Osmanská říše Mehmed II.
Osmanská říše Zaganos Paša
Osmanská říše Mahmúd Paša 		Jan Hunyadi
Uherské království Jan Kapistránský
Uherské království Michael Szilágyi
Síla
30 000;[1] vyšší odhady okolo 100 000[2][3]
200 plavidel[4] 		Okolo 4 000 dobře vyzbrojených a vycvičených jednotek[5]
Nepravidelné jednotky o počtu 60 000 (většinou křížáčtí sedláci a obyvatelé Bělehradu)[6]
200 lodí[7]
Ztráty
13 000 vojáků[8]
200 galér[9]
300 děl[9] 		neznámé
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obléhání Bělehradu (maďarsky Nándorfehérvár) bylo ozbrojené střetnutí osmansko-uherských válek, které se odehrálo ve dnech 4. července až 22. července 1456.

Průběh

Osmanský sultán Mehmed II. oblehl Bělehrad, hájený uherským vojevůdcem Jánosem Hunyadym. Obléhání trvalo téměř dva měsíce. Hunyady se svými Uhry nakonec 22. července statečným výpadem prorazil obležení a dobyl turecký tábor. Hunyadyovým spojencem byl františkánský kněz Jan Kapistránský, jehož kázání Uhrům dodávala odvahu. V táboře vítězného vojska však vypukla epidemie moru, jíž 11. srpna padl za oběť Hunyady a po dvou měsících rovněž Jan Kapistránský.

Schéma průběhu bitvy (maďarsky)
zeleně - Maďaři
oranžově - Turci
modře - řeky; modře tečkovaně - mokřady
Alexander von Wagner: oběť Titusze Dugovicse

Připomínkou vítězné bitvy, která oddálila dobytí Uher Turky o 70 let, je dodnes polední zvonění katolických kostelů na celém světě. Tento zvyk totiž zavedl papež Kalixt III. právě na připomínku osvobození Bělehradu.

Reference

  1. ↑ Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 174. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. ↑ Andrew Ayton; LESLIE PRICE. The Medieval Military Revolution: State, Society and Military Change in Medieval and Early Modern Society. London, England: I.B. Tauris, 1998. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-12. ISBN 1-86064-353-1. Kapitola The Military Revolution from a Medieval Perspective. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ John Julius Norwich. A History of Venice. New York, United States: Alfred B. Knopf, 1982. (Lecture Notes in Mathematics 1358). ISBN 0-679-72197-5. S. 269. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 175. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  5. ↑ Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. ↑ Kenneth M. Setton. The Papacy and the Levant, 1204-1571, Vol. 3: The Sixteenth Century to the Reign of Julius III. [s.l.]: [s.n.], 1984. ISBN 978-0871691613. S. 177. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ Stanford J. Shaw. History of the Ottoman Empire and modern Turkey, Volume 1, Empire of the Gazis: The Rise and Decline of the Ottoman Empire 1280-1808. [s.l.]: [s.n.], 1976. ISBN 978-0521291637. S. 63. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ Norman Housley. The Later Crusades, 1274-1580: From Lyons to Alcazar. First. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN 978-0198221364. S. 104. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑ a b Tom R. Kovach. The 1456 Siege of Belgrade. [s.l.]: [s.n.], 1992. Dostupné online. S. 34. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech