Loučenská hornatina

Loučenská hornatina
Přírodní park Loučenská hornatina u Háje u Duchcova
Přírodní park Loučenská hornatina u Háje u Duchcova

Nejvyšší bod993 m n. m. (Jelení hora)
Rozloha805 km²

Nadřazená jednotkaKrušné hory
Sousední
jednotky
Klínovecká hornatina
Děčínské stěny
Chomutovsko-teplická pánev
Doupovské hory
Podřazené
jednotky
Přísečnická hornatina
Bolebořská vrchovina
Rudolická hornatina
Novoveská hornatina
Flájská hornatina
Cínovecká hornatina
Nakléřovská vrchovina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Horninyfylit, svor, pararula, ortorula, žula, ryolit, ignimbrit
Povodív ČR: Bílina, OhřeLabe
Souřadnice50°35′8″ s. š., 13°28′11″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIIA-2B
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Loučenská hornatina je jeden ze dvou geomorfologických podcelků Krušných hor. Její severní hranice sleduje hranici s Německem, na jihu je oddělena od prostoru Podkrušnohorských pánví tzv. Krušnohorským zlomem. Na západě hraničí s Klínoveckou hornatinou, přibližně v linii Perštejn – České Hamry a na východě končí Nakléřovským průsmykem, který ji odděluje od Děčínské vrchoviny.

Zatímco jižní svahy pokrývají především zachovalé bučiny, smrkové porosty na hřebenu vinou neúnosného emisního zatížení z elektráren v podhůří většinou odumřely. Nyní probíhá jejich nákladná obnova. Důležitou složku zdejší přírody tvoří rašeliniště vrchovištního typu (např. NPR Novodomské rašeliniště).

Vrcholy

Pro Loučenskou hornatinu je charakteristické, že žádný z vrcholů nepřesahuje 1000 m n. m. Nejvyšším vrcholem je Jelení hora (993 m),[1] ale pojmenována byla podle Loučné (956 m). Další významné body: Medvědí skála (923 m), Jedlová (853 m), Střelná (868 m), Stropník (856 m), Bouřňák (869 m), Pramenáč (910[2] m), Komáří hůrka (808 m) a Špičák u Krásného Lesa (723 m). Celá hornatina má podobu náhorní plošiny, nad níž vystupují ojedinělé vrcholy, a od pánve je oddělená výrazným svahem, dosahujícím místy až 500 metrového převýšení.

Geomorfologické členění

Loučenská hornatina (v členění Jaromíra Demka označená jako IIIA-2B) se dělí na okrsky pojmenované podle sídelních útvarů:

  1. Přísečnická hornatina
  2. Rudolická hornatina
  3. Novoveská vrchovina
  4. Flájská hornatina
  5. Cínovecká hornatina
  6. Nakléřovská vrchovina
  7. Bolebořská vrchovina

Podrobné dělení včetně podokrsků je vidět v následující tabulce:

Geomorfologické členění Krušných hor 
ČESKÁ VYSOČINAKrušnohorská subprovincieKrušnohorská hornatina
KLÍNOVECKÁ
HORNATINA
Přebuzská hornatina
Rolavská vrchovina (Jeřábí vrch, 965 m)
Kraslická hornatina (Špičák, 991 m)
Hamerská hornatina (Tisovský vrch, 977 m)
Zaječická hornatina (Zaječí vrch, 1009 m)
Jáchymovská hornatina
Božídarská hornatina (Tetřeví hora, 1007 m)
Abertamská hornatina (Božídarský Špičák, 1116 m)
Vykmanovská hornatina (Klínovec, 1244 m)
Českohamerská hornatina (Hájský kopec, 989 m)
Jindřichovická vrchovina
Bublavská vrchovina (Počátecký vrch, 819 m)
Olovská vrchovina (Vysoká Jedle, 735 m)
Nejdecká vrchovina (Jedlovník, 720 m)
Krajkovská pahorkatina
nečlení se (K Rozhledně, 625 m)
LOUČENSKÁ
HORNATINA
Přísečnická hornatina
Vejprtská vrchovina (Velký Špičák, 965 m)
Jelenohorská vrchovina (Jelení hora, 993 m)
Přísečnická kotlina (835 m)
Měděnecká hornatina (Mědník, 910 m)
Novodomská hornatina (bezejmenný, 852 m)
Rudolická hornatina
Načetínská vrchovina (Čihadlo, 842 m)
Brandovská vrchovina (Kamenný vrch, 842 m)
Mezihořská hornatina (Medvědí skála, 923 m)
Novoveská hornatina
nečlení se (Mračný vrch, 852 m)
Flájská hornatina
Moldavská vrchovina (Jestřabí vrch, 878 m)
Mezibořská hornatina (Loučná, 956 m)
Novoměstská hornatina (Vlčí hora, 892 m)
Cínovecká hornatina
nečlení se (Pramenáč, 910 m)
Nakléřovská hornatina
Telnická hornatina (Rudný vrch, 796 m)
Petrovická vrchovina (Špičák, 723 m)
Bolebořská vrchovina
Místecká vrchovina (Pavlovský Špičák, 695 m)
Březenecká vrchovina (Jedlina, 677 m)
PROVINCIESubprovincieOblast / Celek / PODCELEKOkrsekPodokrsek • (vrchol)

Externí odkazy

  1. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116–117. 
  2. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-07-07]. Dostupné online.