Litschau

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Litschau
Hrad v Litschau
Hrad v Litschau
Litschau – znak
znak
Poloha
Souřadnice48°56′36″ s. š., 15°2′44″ v. d.
Nadmořská výška531 m n. m.
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresGmünd
Litschau
Litschau
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha81,1 km²
Počet obyvatel2 138 (2022)
Hustota zalidnění26,4 obyv./km²
Správa
Statusměsto
Oficiální webwww.litschau.at
E-mailgemeinde@litschau.at
Telefonní předvolba02865
PSČ3874
Označení vozidelGD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litschau (česky Ličov nebo Líčov[1]) je nejsevernější rakouské město. Leží v okrese Gmünd v Dolním Rakousku. Má rozlohu 82 km² a leží 531 m n. m. K 1. lednu 2021 zde žilo 2192 obyvatel.

Město je vzdáleno pět kilometrů od českého města Chlumu u Třeboně. Jméno Litschau je slovanského původu a lze je vysledovat až k Ličov- utvořenému z osobního jména Lič.[2] Nachází se zde hrad založený roku 1260, který je v držení moravsko-rakouského šlechtického rodu Seilernů-Aspangů. Někdejší hradní město vzniklo ve 13. století a sloužilo k opevnění hranice.

Městem protéká řeka Reissbach (česky Dračice).

Ve městě je mateřská škola, základní a střední škola. Do Ličova vede úzkorozchodná dráha z Gmündu a končí zde.

Členění obce

Obec má 11 částí (v závorce je uveden počet obyvatel k 1. lednu 2022):

  • Gopprechts (157)
  • Hörmanns bei Litschau (95)
  • Josefsthal (0)
  • Litschau (1311)
  • Loimanns (131)
  • Reichenbach (37)
  • Reitzenschlag (135)
  • Saaß (48)
  • Schandachen (84)
  • Schlag (67)
  • Schönau bei Litschau (73)

Historie

Počátky města v podhradí hradu Litschau se datují 13. stoletím. V roce 1297 Habsburkové udělili městu právo trhu a díky obchodu se město mohlo začít rozvíjet.

Nejhorším historickým obdobím pro město bylo 16. století a doba rolnických povstání (1524–1525 německá selská válka) a následující třicetiletá válka (1618–1648).

V roce 1971 mělo město 3300 obyvatel.

Politika

Starostové

  • 1994–2014 Otto Huslich (ÖVP)[3]
  • od roku 2014 Rainer Hirschmann (ÖVP)

Významní rodáci

  • Kaspar Schrammel (1811–1895), hudebník a skladatel
  • Willy Hengl (1927–1997), malíř a fotograf

Galerie

  • Parní lokomotiva na nádraží v Litschau (v pozadí hrad)
    Parní lokomotiva na nádraží v Litschau (v pozadí hrad)
  • Litschau, vyobrazení v publikaci G. M. Vischera Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae[4]
    Litschau, vyobrazení v publikaci G. M. Vischera Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae[4]
  • Renovovaná nádražní budova s vinnou révou vysazenou okolo roku 1900, která porůstá celou čekárnu stanice
    Renovovaná nádražní budova s vinnou révou vysazenou okolo roku 1900, která porůstá celou čekárnu stanice
  • Památník rakouského básníka Roberta Hamerlinga (vl. jm. Rupert Johann Hammerling)
    Památník rakouského básníka Roberta Hamerlinga (vl. jm. Rupert Johann Hammerling)
  • Více než stoletá réva na nádraží
    Více než stoletá réva na nádraží
  • Přechod Schlag – Staňkov
    Přechod Schlag – Staňkov
  • Litschau zámek pohled ze spodu - rok 2022
  • Litschau zámek - rok 2022
  • Litschau rybník Hereensee - rok 2022
Panské jezero u Litschau
Panské jezero u Litschau

Odkazy

Reference

  1. Železniční a národopisná mapa zemí koruny České a Rakouska-Uherska
  2. BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993, s. 391. ISBN 3-216-30043-9.
  3. Trauer in Litschau. Otto Huslich gestorben - informace o úmrtí starosty Huslicha. Markus Lohninger, NÖN Gmünd, 21. Mai 2014
  4. VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Literatura

  • BARTONĚK, Antonín; BENEŠ, Bohuslav; MÜLLER-FUNK, Wolfgang und POLLEROSS, Friedrich, eds. Kulturführer Waldviertel-Weinviertel-Südmähren. Wien: Deuticke, 1993. 414 s. ISBN 3-216-30043-9.
  • VISCHER, Georg Matthaeus. Topographia Archidvcatvs Avstriae Inf. Modernae. seu. Controfee und Beschreibung aller Stätt, Clöster und Schlösser wie sie anietzo stehen in dem Ertzhertzogtumb unter Osterreich. Das Viertl ob Wiener waldt. [Wien]: [s. n.], 1672. [70] listů.

Související články

Waldviertelská železnice

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Litschau na Wikimedia Commons
  • http://www.litschau.at
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obce okresu Gmünd
Amaliendorf-AalfangBad GroßpertholzBrand-NagelbergEggernEisgarn • Gmünd • Großdietmanns • Großschönau • HaugschlagHeidenreichstein • Hirschbach • HoheneichKirchberg am Walde • Litschau • Moorbad HarbachReingers • Schrems • St. Martin • Unserfrau-AltweitraWaldensteinWeitra
Autoritní data Editovat na Wikidatech