Klaus Rifbjerg

Klaus Rifbjerg
Narození15. prosince 1931
Kodaň
Úmrtí4. dubna 2015 (ve věku 83 let)
Kodaň
Příčina úmrtíchoroba jater
Povoláníspisovatel, scenárista, romanopisec, básník, novinář, literární kritik, filmový režisér, prozaik, dramatik a publicista
Alma materPrincetonská univerzita (1950–1951)
Žánrpoezie, román, povídka a scénář
TémataDánská literatura, publicistika a literární kritika
Významná dílaDen kroniske uskyld
Konfrontation
OceněníCena kritiky (1965)
Zlatý vavřín (1966)
Danish Dramatics' Honorary Award (1966)
Grand Prize of the Danish Academy (1966)
Cena Sørena Gyldendala (1969)
… více na Wikidatech
VlivyJohannes Vilhelm Jensen
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klaus Thorvald Rifbjerg (15. prosince 1931 Kodaň4. dubna 2015 Kodaň) byl dánský básník, prozaik, literární kritiknovinář. Bývá řazen k nejvýznamnějším představitelům dánské literatury; v 60. letech byl průkopníkem modernismu v Dánsku.[1] Jeho dílo je velmi rozsáhlé (napsal více než 170 knih) a žánrově různorodé; Rifbjerg ve svých dílech navíc používá fantazii a mnoho výrazových prostředků.[1]

Život a tvorba

Vyrůstal na kodaňském ostrově Amager. Vystudoval angličtinu a literaturu na Kodaňské univerzitě, rok strávil na studijním pobytu na Princetonské univerzitě.[2] V letech 1957–1971 byl redaktorem literárně-politického časopisu Vindrosen. Psal literární kritiky i do novin Information a Politiken. V letech 1984–1992 byl ředitelem největšího dánského nakladatelství Gyldendal.[1]

Debutoval básnickou sbírkou Under vejr med mig selv (Hledám sám sebe, 1956). Největšího ohlasu došla jeho sbírka Konfrontation (Konfrontace, 1960), která je dodnes považována za zlomové dílo dánské poezie.[2] Jeho románová prvotina Chronická nevinnost (Den krøniske uskyld, 1958) pojednávala o poválečné generaci; roku 1985 knihu zfilmoval Edward Fleming.

K nejoceňovanějším autorovým dílům patří experimentální román Anna (jeg) Anna (Anna (já) Anna, 1969), první dílo považované v dánské literatuře za opravdu modernistické; v roce 1970 obdržel za tuto knihu Literární cenu Severské rady.[1]

Kromě románů a poezie psal například eseje, divadelní hry nebo deníkové záznamy. Během své kariéry získal celkem několik skandinávských literárních ocenění.[1]

Dílo (výběr)

  • Under vejr med mig selv (Hledám sám sebe, 1956) - básnická sbírka
  • Efterkrig (1957)
  • Den kroniske uskyld (Chronická nevinnost, 1958, česky 1980) - román
  • Konfrontation (Konfrontace, 1960) - básnická sbírka
  • Og andre historier (1964)
  • Amagerdigte (Básně z Amageru, 1965) - básnická sbírka
  • Operaelskeren (1966)
  • Lonni og Karl (1968)
  • Anna (jeg) Anna (Anna (já) Anna, 1969) - experimentální román
  • Til Spanien (Do Španělska, 1971) - cestovní deník
  • Lena Jørgensen Klintevej 4 2650 Hvidovre (1971)
  • Tak for turen (1975)
  • Falsk forår (1984)
  • Nansen og Johansen (2002)
  • Knastørre digte/Strohtrockene Gedichte (2009)
  • Skiftespor (Výhybky, 2010) - román

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klaus Rifbjerg na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e KLIKOVÁ, Markéta. Rifbjerg, Klaus. iLiteratura.cz [online]. 2011-11-04 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  2. a b Klaus Rifbjerg [online]. Festival spisovatelů Praha [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Laureáti Literární ceny Severské rady
1962–1969
1970–1979
  • Klaus Rifbjerg (1970)
  • Thorkild Hansen (1971)
  • Karl Vennberg (1972)
  • Veijo Meri (1973)
  • Villy Sørensen (1974)
  • Hannu Salama (1975)
  • Ólafur Jóhann Sigurðsson (1976)
  • Bo Carpelan (1977)
  • Kjartan Fløgstad (1978)
  • Ivar Lo-Johansson (1979)
  • 1980–1989
  • Sara Lidmanová (1980)
  • Snorri Hjartarson (1981)
  • Sven Delblanc (1982)
  • Peter Seeberg (1983)
  • Göran Tunström (1984)
  • Antti Tuuri (1985)
  • Rói Patursson (1986)
  • Herbjørg Wassmo (1987)
  • Thor Vilhjálmsson (1988)
  • Dag Solstad (1989)
  • 1990–1999
  • Tomas Tranströmer (1990)
  • Nils-Aslak Valkeapää (1991)
  • Fríða Á. Sigurðardóttir (1992)
  • Peer Hultberg (1993)
  • Kerstin Ekmanová (1994)
  • Einar Már Guðmundsson (1995)
  • Øystein Lønn (1996)
  • Dorrit Willumsenová (1997)
  • Tua Forsströmová (1998)
  • Pia Tafdrupová (1999)
  • 2000–2009
  • Henrik Nordbrandt (2000)
  • Jan Kjærstad (2001)
  • Lars Saabye Christensen (2002)
  • Eva Strömová (2003)
  • Kari Hotakainen (2004)
  • Sjón (2005)
  • Göran Sonnevi (2006)
  • Sara Stridsbergová (2007)
  • Naja Marie Aidtová (2008)
  • Per Petterson (2009)
  • 2010–2019
  • Sofi Oksanen (2010)
  • Gyrðir Elíasson (2011)
  • Merethe Lindstrømová (2012)
  • Kim Leine (2013)
  • Kjell Westö (2014)
  • Jon Fosse (2015)
  • Katarina Frostensonová (2016)
  • Kirsten Thorupová (2017)
  • Auður Ava Ólafsdóttir (2018)
  • Jonas Eika (2019)
  • od 2020
  • Monika Fagerholmová (2020)
  • Niviaq Korneliussenová (2021)
  • Solvej Balleová (2022)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech