Karin Lednická

Karin Lednická
Karin Lednická na festivalu Měsíc autorského čtení v Brně, 2020
Karin Lednická na festivalu Měsíc autorského čtení v Brně, 2020
Narození5. února 1969 (55 let)
Karviná
Povolánínovinářka, překladatelka, spisovatelka, vydavatelka a publicistka
OceněníCena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2021)
Webwww.karinlednicka.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karin Lednická (* 5. února 1969 Karviná) je česká nakladatelka, překladatelka a spisovatelka.

Život

Vyrostla v Havířově; chtěla studovat knihovnictví a žurnalistiku, k čemuž se však nedostala. Po maturitě pracovala v průmyslových podnicích na Ostravsku a Karvinsku. Počátkem 90. let psala pro regionální tisk. Mezi lety 1993 a 1994 studovala v Londýně angličtinu a anglickou historii. Po návratu do Česka dva roky překládala beletrii. V roce 1997 založila nakladatelství Domino, které vydávalo především detektivní romány a thrillery, některé z knih Lednická sama přeložila; roku 2019 Domino koupila společnost Albatros Media[1] a o rok později, v únoru 2020, vyšla Lednické prvotina Šikmý kostel jako prvá publikace jejího nově vzniklého nakladatelství Bílá vrána.


Žije v ostravském Svinově. Má syna Davida a dceru Zuzanu.

Dílo

  • Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města: léta 1894–1921. Ostrava: Bílá vrána, 2020. 400 s. ISBN 978-80-88362-00-5. 
  • Šikmý kostel 2: románová kronika ztraceného města: léta 1921–1945. Ostrava: Bílá vrána, 2021. 608 s. ISBN 978-80-88362-04-3. 
  • Šikmý kostel 3: románová kronika ztraceného města: léta 1945–1961. Ostrava: Bílá vrána, 2024. 696 s. ISBN 978-80-88362-16-6. 
Okolí kostela svatého Petra z Alcantary v někdejší Karvinné je dějištěm románu Šikmý kostel

Román Šikmý kostel, jehož děj se odehrává v Karviné, v okolí titulního kostela svatého Petra z Alkantary, původně Lednická plánovala pojmout jako povídku;[2] po rozsáhlé rešeršní práci z knihy vznikla románová kronika, která je zamýšlena jako první část trilogie.[3] Téhož roku vydali pražští OneHotBook 2CD audioverzi Šikmého kostela, namluvenou Vilmou Cibulkovou.[4] Druhý díl románové kroniky vyšel v lednu 2021;[5] jeho audioverzi vydal v listopadu 2021 Radioservis, v podobě tří kompaktních disků.[6] Třetí díl vyšel v dubnu 2024.

  • Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie. Ostrava: Bílá vrána, 2022. 247 s. Dostupné online. ISBN 978-80-88362-08-1. Dokudrama. 

Autorka zpracovala okolností životické tragedie,[7] kdy nacisté v odvetu za zabití tří příslušníků gestapa partyzány postříleli 36 mužů ze Životic a okolních obcí. Dalších 17 mužů a žen deportovali do koncentračních táborů.[8]

Adaptace

Na vlnách Českého rozhlasu Ostrava měla v listopadu 2020 premiéru 14dílná stejnojmenná adaptace, v režii Tomáše Jirmana.[9] Kniha se stala také předlohou pro stejnojmennou inscenaci ostravského Divadla Petra Bezruče. Autorkou dramatizace je dramatička Anna Saavedra. Premiéru měla 22. dubna 2022 a na repertoáru je doposud.[10]

Návrh na vyznamenání

Počátkem června 2024 byl do Kanceláře prezidenta republiky poslán návrh na vyznamenání Lednické medailí Za zásluhy; souběžně vznikla online petice.[11] Dle iniciátorky Lenky Pastorčákové si spisovatelka ocenění zaslouží „ne za to, jak výborné romány napsala, ale za to, co svým dílem dokázala“ – rehabilitovat renomé celého Karvinska, jakož i pověst havířů a též pověst konkrétních historických osobností; krom toho se vypořádala s řadou mýtů a obskurních historek. Opomíjený region tak začali navštěvovat turisté, aby si prohlédli místa z románové trilogie.[12]

Ocenění

V roce 2020 absolutní vítěz v anketě Kniha roku.[13] Dále pak roku 2021 obdržela Cenu ÚSTR za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin.[14]

Odkazy

Reference

  1. Redakce. Albatros kupuje vydavatelství Domino. Posílí na poli detektivek a thrillerů. Zprávy. Deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2019-04-18 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  2. TICHÁ, Eva. Z příběhů pamětníků mě mrazilo, říká spisovatelka Karin Lednická. Fotografie Ondřej Košík; Ona. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-03-18 [cit. 2021-03-12]. Placený obsah (součást tzv. iDNES Premium). Dostupné online. 
  3. FOJTÍK, Tomáš. Stovky hodin rešerší vyústily v mimořádný románový debut o šikmém kostelu v Karviné. Literatura. Deník N [online]. N Media, 2020-03-11 [cit. 2021-03-12]. Placený obsah. Dostupné online. 
  4. Šikmý kostel 1824 ―― 1921 Archivováno 10. 3. 2021 na Wayback Machine. | OneHotBook.cz
  5. JANČÍKOVÁ, Šárka. Problém, který se neřeší, se zapouzdří. Druhý díl románové trilogie Šikmý kostel ukazuje, jak nás určuje původ i jazyk. Literatura | Mozaika. Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 22. leden 2021 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  6. Karin Lednická: Šikmý kostel 2 [online]. Radiotéka | Mluvené slovo. Český rozhlas, listopad 2021 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  7. Životickou tragédii na Karvinsku si lidé stále připomínají. Novinky.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  8. ZÍDEK, Petr. Anatomie jednoho zapomenutého masakru. Fotografie Petr Horník. Právo. Borgis, 21. duben 2022, ročník 32, čís. 92 [Příloha Café], s. 18. Dostupné online. ISSN 1211-2119.
  9. LENARTOVÁ, Eva; TICHÝ, František. Karin Lednická: Šikmý kostel. Nechte se vtáhnout do románové kroniky ztraceného města. Fotografie Jan Lenart; Literatura | Rozhlasové listování. Český rozhlas Ostrava [online]. Český rozhlas, 21. březen 2021 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  10. šikmý kostel | Divadlo Petra Bezruče. www.bezruci.cz [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné online. 
  11. http://www.petice.com/petice_za_statni_vyznamenani_pro_spisovatelku_karin_lednickou
  12. Doležalová, Denisa. Lednická očistila Karvinsko. Ocení ji prezident?. Právo. Borgis, 5. červen 2024, ročník 34, čís. 130, s. 1. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1211-2119.
  13. VONDRA, Michal. Výsledky ročníku 2020 - Kniha roku 2020 - kniharoku.cz. www.kniharoku.cz [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné online. 
  14. Slavnostní předání Ceny ÚSTR Za svobodu, demokracii a lidská práva 2021 – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: c1817f87-39f0-4e73-98c7-62e962825d96
  • NKC: ola2007364650
  • GND: 1216843597
  • SNK: 206569
  • VIAF: 85042037