Kai Hermann

Kai Hermann
Kai Hermann (2016)
Narození	29. ledna 1938 (86 let) Hamburk
Povolání	scenárista, novinář a spisovatel
Ocenění	Cena Theodora Wolffa (1964) Cena Theodora Wolffa (1966) Carl-von-Ossietzky-Medaille (1968) Cena Egona Erwina Kische (1998)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kai Hermann (* 29. ledna 1938 Hamburk) je německý novinář a spisovatel. Přispíval do periodik Die Zeit, Der Spiegel, Twen a Stern a uveřejnil několik knih. Spolupracoval s Christiane F. a Horstem Rieckem na knize My děti ze stanice ZOO.^[1] Za svoji činnost byl vyznamenán cenou Theodora Wolffa^[2] a Medailí Carla von Ossietzkyho;^[1] za článek Eine Liebe in Berlin v týdeníku Stern získal v roce 1998 cenu Egona Erwina Kische.^[3]

Život

Po studiu historie a politologie na univerzitách v Tübingenu, Hamburku, Vancouveru a Harvardu byl Kai Hermann od roku 1963 redaktorem a berlínským dopisovatelem deníku Die Zeit. Po svém kritickém zpravodajství v souvislosti s nepokoji po atentátu na Rudiho Dutschkeho v roce 1968 na tuto pozici rezignoval a v roce 1969 se stal zahraničním zpravodajem časopisu Der Spiegel. Počátkem roku 1971 převzal na několik měsíců funkci šéfredaktora mládežnického časopisu twen, který ale v roce 1971 z finančních důvodů přestal vycházet. V letech 1972 až 1978 byl Hermann stálým zaměstnancem týdeníku Stern, příležitostně psal i pro jiné časopisy, od roku 1974 pro konkret.

Na jaře roku 1978 udělali Kai Hermann a Horst Rieck rozhovor s mladou narkomankou a prostitutkou Christiane Felscherinow ("Christiane F."). Přepisy pásků nahraných Hermannem a Rieckem se objevily na podzim roku 1978 jako kniha s názvem Wir Kinder vom Bahnhof Zoo. V letech 1980 a 1981 se tato kniha stala nejprodávanější knihou ve Spolkové republice Německo, byla přeložena do 15 jazyků a po celém světě se prodalo více než tři miliony výtisků. Je i povinnou četbou v mnoha německých školách. Filmovou adaptaci knihy s názvem Christiane F. – Wir Kinder vom Bahnhof Zoo režíroval v roce 1981 Uli Edel.

Kai Hermann je od roku 1978 novinářem, spisovatelem a scenáristou na volné noze. Podílel se mj. na scénáři k celovečernímu filmu Die Fälschung (1981, režie Volker Schlöndorff) podle stejnojmenného románu Nicolase Borna.^[4]

V roce 2001 Hermann vydal své jediné beletristické dílo, román pro mladé dospělé Engel und Joe. V roce 2004 byl spoluautorem autobiografie Udo Lindenberga nazvané Panik President.

Dílo

• Die Revolte der Studenten (1967)
• Entscheidung in Mogadischu. Die 50 Tage nach Schleyers Entführung (spoluautor Peter Koch, 1977)
• Andi. Der beinahe zufällige Tod des Andreas Z., 16 (spoluautor Heiko Gebhardt, 1980)
• Deutschland. Ein Familien-Bilderbuch. Johannes Rau stellt Familien unseres Landes vor (spoluautor Wilfried Bauer, 1986)
• Yakuza. Porträt einer kriminellen Vereinigung (1990)
• Die Starken. Von Kindern, die für das Leben kämpfen (1990)
• Engel und Joe. Nach einer wahren Geschichte (2001)
• Sich aus der Flut des Gewöhnlichen herausheben. Die Kunst der großen Reportage (spoluautorka Margrit Sprecher, 2001)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kai Hermann na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Kai Hermann
• Kai Hermann Archivováno 6. 10. 2016 na Wayback Machine. na www.literaturatlas.de (německy)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.