Junkers Ju 89

Ju 89
Druhý prototyp Ju 89
Druhý prototyp Ju 89
Určenístrategický bombardér
VýrobceJunkers
Šéfkonstruktéring. Ernst Zindel
První letprosinec 1936
Uživatel Luftwaffe
Vyrobeno kusů2 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Junkers Ju 89 byl celokovový těžký čtyřmotorový bombardér s dvojitou SOP navržený německým leteckým výrobcem Junkers pro Luftwaffe v období před druhou světovou válkou. Celkem byly postaveny dva prototypy, do sériové výroby se typ nedostal. Některé prvky jeho designu byly následně využity do letounů Junkers.

Vývoj

Od samého počátku Luftwaffe v roce 1933 si generál Walther Wever, náčelník generálního štábu Luftwaffe, uvědomoval roli strategického bombardování v budoucím konfliktu. K tomuto účelu byl zapotřebí tzv. Langstrecken-Grossbomber (dálkový těžký bombardér).

V rámci programu Ural bomber začal tajné rozhovory s dvěma předními leteckými výrobci v Německu - Dornier a Junkers. Tyto dvě společnosti zareagovaly návrhy Dornier Do 19 a Junkers Ju 89. Říšské ministerstvo letectví v roce 1935 objednalo prototypy obou letadel. Oba stroje se jevily slibně, ale doplatily na změnu vedení uvnitř Luftwaffe. Wever zemřel při letecké havárii 3. června 1936 a jeho nástupci, Ernst Udet a Hans Jeschonnek, preferovali menší a méně nákladná letadla (a také jiného zaměření, např. pro přímou podporu na bojišti). Nedostatek německých strategických bombardérů se projevil v bitvě o Británii. Zkoušky obou prototypů pokračovaly i po 29. dubnu 1937, kdy byl program Ural Bomber oficiálně ukončen. Později tyto stroje sloužily jako zkušební v civilním letectví.

První prototyp Junkers Ju 89 V1 (Werk-Nr.4911, imatrikulace D-AFIT) byl poháněn čtveřicí motorů Junkers Jumo 211 A o maximálním výkonu po 790 kW s vrtulemi Junkers-Hamilton. Letoun byl zničen při nehodě 6. února 1938.

Druhý prototyp Ju 89 V2 (Werk-Nr.4912, D-ALAT), zalétaný na počátku roku 1937, měl instalované kapalinou chlazené dvanáctiválcové vidlicové pohonné jednotky Daimler-Benz DB 600 A o maximálním výkonu po 684 kW s vrtulemi VDM.

Třetí prototyp Ju 89 V3 (Werk-Nr.4913) společnost Junkers přestavěla na transportní letoun Junkers Ju 90.

První a druhý prototyp sloužily během invaze do Norska jako transportní u jednotky KGr.z.b.V. 105.

Specifikace (Ju 89 V2)

Údaje podle[1]

Junkers Ju 89 v letu (1937)
Ju 89 V2

Technické údaje

  • Posádka: 9
  • Délka: 26,50 m (86 stop 11 palců)
  • Rozpětí: 35,27 m (115 stop 8 palců)
  • Výška: 7,61 m (24 stop 11 palců)
  • Nosná plocha: 184 m² (1979 stop²)
  • Prázdná hmotnost: 16 866 kg (37 480 liber)
  • Vzletová hmotnost: 22 620 kg (50 266 liber)
  • Max. vzletová hmotnost: 27 580 kg (61 160 liber)

Výkony

  • Maximální rychlost ve výšce 5000 m: 390 km/h (241 mph)
  • Maximální rychlost u země: 350 km/h
  • Cestovní rychlost: 315 km/h
  • Dolet: 2 000 km (1862 mil)
  • Dostup: 7 000 m (22 960 stop)
  • Plošné zatížení: 112 kg/m² (25,4 liber/stop²)
  • Výkon / hmotnost: 0,06 hp/lb

Výzbroj (plánovaná pro verzi Ju 89 A)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Junkers Ju 89 na anglické Wikipedii.

  1. Marek Murawski, Letadla Luftwaffe Část 2, Junkers Ju 390, 1997, str. 152 a 153

Literatura

  • Olaf Groehler: Geschichte des Luftkriegs 1910 bis 1980, Militärverlag der Deutschen Demokratischen Republik, Berlin 1981, str. 146
  • Heinz J. Nowarra: Die deutsche Luftrüstung 1933–1945. Bd. 3: Henschel - Messerschmitt, Bernard & Graefe, Koblenz 1993. S. 106–110. ISBN 3-7637-5467-9
  • Wolfgang Wagner: Hugo Junkers Pionier der Luftfahrt - seine Flugzeuge; Aus der Reihe: Die deutsche Luftfahrt, Band 24, Bernard & Graefe Verlag, Bonn 1996, ISBN 3-7637-6112-8
  • Marek J. Murawski: Samoloty Luftwaffe 1933-1945. T. II. Warszawa: Wydawnictwo "Lampart", 1997. ISBN 83-86776-03-X (polsky)
  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 2. Hostomice: Intermodel, 1997. 262 s. ISBN 80-901976-3-9. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Junkers Ju 89 na Wikimedia Commons
  • Ju 89, luftarchiv.de (německy)
Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65Ar 68Do 335Fw 190Ta 152Ta 154He 51He 112He 162He 219Bf 109Bf 110Me 163Me 210Me 262Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234Do 17Do 23Do 217Do 335Fw 200He 111He 115He 177Ju 86Ju 88Ju 188Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95Ar 196Ar 231BV 138Ha 139BV 222Do 16Do 18Do 24Do 26He 59He 60He 114He 115We 271
Průzkumné letouny
Ar 95Ar 196Ar 234Do 17Do 215Fw 189He 45He 46He 70He 170Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232DFS 230Go 242Go 244Ju 52Ju 90Ju 252Ju 352Ju 290Ju 390Ka 430Me 321Me 323Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76Ar 79Ar 96Bü 131Bü 133Bü 180Bü 181 • Bü 182 • Fi 156Fw 44Fw 56Fw 58F 13W 34He 72 • Kl 31 • Kl 32Kl 35Bf 108Fh 104Si 202Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66Go 145He 45He 50Hs 123Hs 129Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223Fa 330Fl 265Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116He 119He 176He 178LF 1Me 261Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396E.555 • AS 6 • Ba 349BV 40Ha 137Ha 140BV 142BV 144BV 155BV 238 • P.175 • P.200 • P.202Do 19 • Do 317 • DFS 228DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62Fw 159Ta 183Fw 191 • He 118 • He 274He 280He 343He 519Ho 229Ju 85 • Ju 89 • Ju 187Ju 287Ju 288Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130Hs 132Ju 322Bf 161Bf 162Me 209-IIMe 263Me 264Me 309Me 328Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143BV 246Fi 103Hs 117Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
Autoritní data Editovat na Wikidatech