Jolana Poláková
| Jolana Poláková | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. května 1951 (73 let) Praha Československo  Československo |
| Povolání | filosofka |
| Ocenění | Cena Toma Stopparda (1997) |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jolana Poláková (* 14. května 1951 Praha) je česká filosofka.
Život
Vystudovala filosofii a klasickou filologii na UK v Praze. Po absolutoriu (1975) pracovala v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV, kde se věnovala především etice. V 80. letech musela z politických důvodů z ústavu odejít; pracovala jako redaktorka zdravotnického nakladatelství Avicenum, věnovala se neoficiální humanitární činnosti (socioterapii zaměřené na lidi na okraji společnosti) a podílela se na vydávání katolického samizdatu. Od roku 1990 opět působila v dnešním Filosofickém ústavu Akademie věd ČR. Spolupracovala s myšlenkově spřízněnými teology (Karel Vrána, Oto Mádr, Bernhard Casper), v letech 2005-2015 byla výkonnou redaktorkou časopisu Teologické texty. V r. 1993 získala cenu URAM Award for Excellence in Creative Scholarly Writing, r. 1997 cenu Toma Stopparda (za knihu Perspektiva naděje).
Dílo
Jolana Poláková – stejně jako většina filosofické tradice – klade otázku po posledním základu skutečnosti a zdroji smyslu, po "transcendenci". Transcendence, s nimiž se setkáváme v oblasti transpersonality (A. H. Maslow, S. Grof, R. D. Laing) a transkulturality (F. Capra), jsou pro Polákovou pouze relativní. Přesahuje je "absolutní transcendence", která sama určuje, kdy a jak se nám dá poznat – je vůči nám svobodná (proto je vhodné myslet ji v kategoriích osoby) a k jejímu poznání nevede monologické, zvěcňující myšlení o ní, nýbrž dialog s ní. "Branou k Transcendenci není pojem, ale vztah."[1] "Filosofie transcendence", o kterou Poláková usiluje, tak navazuje na tradici personalismu a filosofie dialogu, jak ji rozvinuli zejména M. Buber, F. Rosenzweig a E. Lévinas.
Bibliografie (výběr)
- Myšlenkové tvoření: nárys obecné teorie, 1993, 1997
- Možnosti transcendence, 1994, 1996, anglicky 1995
- Perspektiva naděje, 1995, italsky 1999, německy 2005
- Filosofie dialogu (Rosenzweig, Ebner, Buber, Lévinas), 1995
- Dialog s Bohem a filosofie, 1999
- Bůh v dialogu, 2001, německy 2004
- Smysl dialogu, 2008
Jolana Poláková je také editorkou výborů z díla Bohumíra Janáta, Mikuláše Lobkowicze, Oto Mádra, Karla Říhy, Karla Skalického, Karla Vrány, Josefa Zvěřiny a dalších.
Odkazy
Reference
- ↑ Perspektiva naděje, Praha 1995, str. 27
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jolana Poláková
- Osobní stránky J. Polákové
- Teologické texty
- J. Poláková na stránkách existence-transcendence (česky)
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Laureáti Ceny Toma Stopparda | |
|---|---|
| Eva Kantůrková / Zdeněk Urbánek (1987) • Ivan Martin Jirous / Milan Jungmann (1985) • Bohumila Grögerová / Josef Hiršal (1986) • Milan Uhde (1987) • Jáchym Topol (1988) • Zbyněk Hejda (1989) • Jiří Kratochvil (1991) • Jan Lopatka (1993) • Jiří Olič (1994) • Jiří Kovtun (1995) • Sergej Machonin (1996) • Jolana Poláková (1997) • Jiří Pechar (1998) • Jana Červenková (1999) • Karel Kosík (2000) • Pavel Kosatík (2001) • Jiří Opelík (2002) • Martin Hilský (2003) • Václav Jamek (2004) • Václav Cílek (2005) • Stanislav Komárek (2006) • Přemysl Rut (2007) • Zdeněk Neubauer (2008) • Lubomír Martínek (2009) • Petr Rezek (2010) • Martin C. Putna (2011) • Jan Vladislav (2012) • Patrik Ouředník (2013) • A. J. Liehm (2014) • Petr Holman (2015) • Sylvie Richterová (2016) • Josefína Formanová (2021) • Marie Iljašenko (2023) | |
Autoritní data  |
|
|---|
Portály: Filozofie | Křesťanství | Česko
