John B. Goodenough

John Bannister Goodenough
Goodenough v roce 2019
Goodenough v roce 2019
Narození25. července 1922
Jena
Úmrtí25. června 2023 (ve věku 100 let)
Austin
Alma materYaleova univerzita
Chicagská univerzita
PracovištěUnited States Air National Guard (1942–1948)
Oxfordská univerzita (1976–1986)
Texaská univerzita v Austinu
Massachusettský technologický institut
Oborfyzika pevných látek
OceněníStoletá cena (1975)
Von Hippel Award (1989)
Olin Palladium Award (1999)
Japonská cena (2001)
honorary doctorate of the University of Santiago de Compostela (2002)
… více na Wikidatech
RodičeErwin Ramsdell Goodenough
PříbuzníWard Goodenough (sourozenec)
Webwww.me.utexas.edu/people/faculty-directory/goodenough
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Bannister Goodenough (25. července 1922 Jena, Německo[1] – 25. června 2023[2]) byl americký fyzik zabývající se zejména oblastí materiálů a fyzikou pevných látek, laureát Nobelovy ceny za chemii pro rok 2019 za vývoj lithium-iontových baterií.[3] (V době předávání ceny byl nejstarším člověkem, kterému byla Nobelova cena udělena). Byl profesorem strojního inženýrství a materiálových věd na Texaské univerzitě v Austinu. Kromě jeho podílu na vývoji lithium-iontových baterií jsou známá i tzv. Goodenough – Kanamoriho pravidla týkající se magnetických vlastností materiálů.

Život a kariéra

Narodil se v německé Jeně americkým rodičům, jeho otec Erwin Ramsdell Goodenough (1893–1965) se později stal profesorem historie náboženství na Yaleově univerzitě. Tam studoval i John, který během studia a po absolvování univerzity sloužil jako vojenský meteorolog ve druhé světové válce. Titul Ph.D. pak získal v roce 1952 na Chicagské univerzitě (jeho doktorským vedoucím byl Clarence Zener). Stal se vědeckým pracovníkem v Lincolnově laboratoři Massachusettského technologického institutu, kde působil 24 let; podílel se tu mj. na vývoji magnetických pamětí RAM.

Na konci sedmdesátých a na začátku osmdesátých let 20. století pokračoval ve své kariéře jako vedoucí laboratoře anorganické chemie na Oxfordské univerzitě. Významný byl jeho přínos pro vývoj lithium-iontových akumulátorů; v roce 1980 objevil způsob, jak zdvojnásobit jejich kapacitu (výsledky využila firma Sony v roce 1991).

Od roku 1986 byl John Goodenough profesorem na Texaské univerzitě v Austinu. V roce 2017 (ve věku 94 let) představil se svým týmem koncept nové baterie, která místo kapalných elektrolytů používá skleněné elektrolyty a nahrazuje lithium mnohem levnějším a dostupnějším sodíkem.

Jeho publikační činnost zahrnovala více než 800 prací. Obdržel také řadu ocenění a je po něm pojmenována Cena Johna B. Goodenougha za vědu o materiálech. V roce 2019 mu byla spolu s Michaelem Stanleyem Whittinghamem a Akirou Jošino udělena Nobelova cena za chemii.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků John B. Goodenough na anglické Wikipedii a John B. Goodenough na německé Wikipedii.

  1. John B. Goodenough [online]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  2. Goodenough, Nobel laureate who gave the world Li-ion batteries, passes away [online]. June 26, 2023 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. a b The Nobel Prize in Chemistry 2019. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Nositelé Nobelovy ceny za chemii
1901–1925
1926–1950
1951–1975
1976–2000
  • William Lipscomb (1976)
  • Ilja Prigogine (1977)
  • Peter D. Mitchell (1978)
  • Herbert C. Brown / Georg Wittig (1979)
  • Paul Berg / Walter Gilbert / Frederick Sanger (1980)
  • Ken’iči Fukui / Roald Hoffmann (1981)
  • Aaron Klug (1982)
  • Henry Taube (1983)
  • Robert Merrifield (1984)
  • Herbert A. Hauptman / Jerome Karle (1985)
  • Dudley R. Herschbach / Yuan T. Lee / John Polanyi (1986)
  • Donald J. Cram / Jean-Marie Lehn / Charles J. Pedersen (1987)
  • Johann Deisenhofer / Robert Huber / Hartmut Michel (1988)
  • Sidney Altman / Thomas R. Cech (1989)
  • Elias Corey (1990)
  • Richard R. Ernst (1991)
  • Rudolph A. Marcus (1992)
  • Kary Mullis / Michael Smith (1993)
  • George Olah (1994)
  • Paul J. Crutzen / Mario J. Molina / Sherwood Rowland (1995)
  • Robert Curl / Harold Kroto / Richard Smalley (1996)
  • Paul D. Boyer / John E. Walker / Jens Christian Skou (1997)
  • Walter Kohn / John Pople (1998)
  • Ahmed Zewail (1999)
  • Alan J. Heeger / Alan MacDiarmid / Hideki Širakawa (2000)
  • 2001–
  • William Knowles / Rjódži Nojori / K. Barry Sharpless (2001)
  • John B. Fenn / Kóiči Tanaka / Kurt Wüthrich (2002)
  • Peter Agre / Roderick MacKinnon (2003)
  • Aaron Ciechanover / Avram Herško / Irwin Rose (2004)
  • Robert H. Grubbs / Richard Schrock / Yves Chauvin (2005)
  • Roger D. Kornberg (2006)
  • Gerhard Ertl (2007)
  • Osamu Šimomura / Martin Chalfie / Roger Tsien (2008)
  • Venkatraman Ramakrishnan / Thomas A. Steitz / Ada Jonathová (2009)
  • Richard Heck / Akira Suzuki / Eiči Negiši (2010)
  • Daniel Šechtman (2011)
  • Brian Kobilka / Robert Lefkowitz (2012)
  • Martin Karplus / Michael Levitt / Arieh Warshel (2013)
  • Eric Betzig / Stefan Hell / William E. Moerner (2014)
  • Tomas Lindahl / Paul Modrich / Aziz Sancar (2015)
  • Jean-Pierre Sauvage / Fraser Stoddart / Bernard Feringa (2016)
  • Jacques Dubochet / Joachim Frank / Richard Henderson (2017)
  • Frances Arnoldová / Gregory Winter / George P. Smith (2018)
  • John B. Goodenough / Michael Stanley Whittingham / Akira Jošino (2019)
  • Emmanuelle Charpentierová / Jennifer A. Doudnaová (2020)
  • Benjamin List / David MacMillan (2021)
  • Carolyn R. Bertozziová / Morten Meldal / K. Barry Sharpless (2022)
  • Moungi G. Bawendi / Louis E. Brus / Alexej I. Jekimov (2023)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech