Dolores Ibárruri

Dolores Ibárruriová
Ibárruri v roce 1978
Ibárruri v roce 1978
generální tajemnice Komunistické strany Španělska
Ve funkci:
březen 1942 – 3. července 1960
PředchůdceJosé Díaz Ramos
NástupceSantiago Carrillo
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Španělska

Rodné jménoMaría de los Dolores Ibárruri y Gómez
Narození9. prosince 1895
Gallarta
Úmrtí12. listopadu 1989 (ve věku 93 let)
Univerzitní nemocnice Ramóna y Cajala
Příčina úmrtízápal plic
Místo pohřbeníCivilní hřbitov v Madridu (40°25′18″ s. š., 3°38′9″ z. d.)
Civilní hřbitov v Madridu
ChoťJulián Ruiz Gabiña
DětiRubén Ruiz Ibárruri
Alma maternormální škola
Profesepolitička, novinářka a aktivistka
OceněníLeninův řád
Řád Říjnové revoluce
Řád vítězství socialismu
Leninova mírová cena
čestný doktor Lomonosovovy univerzity
PodpisDolores Ibárruriová, podpis
CommonsDolores Ibárruri
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolores Ibárruri Gómez, známá jako La Pasionaria (9. prosince 1895 Gallarta, Bizkaia – 12. listopadu 1989 Madrid) byla španělská židovská revolucionářka a politička dělnického hnutí.

Život

Pocházela z dělnické baskické rodiny, od mládí se účastnila levicového politického života, v roce 1921 poté vstoupila do Komunistické strany Španělska (PCE), za kterou byla v roce 1933 zvolena jako poslanec do Cortesů. Po vypuknutí španělské občanské války posilovala morálku republikánů svými plamennými projevy v rádiu (kde se objevilo i její známé heslo „¡No pasarán!“, „Neprojdou!“) a návštěvami fronty. Po republikánském neúspěchu odešla do Sovětského svazu, kde její syn Rubén Ruiz zemřel při obraně Stalingradu. V roce 1942 byla zvolena na post generálního tajemníka PCE v exilu, kterým byla až do roku 1960 (poté funkci vykonával Santiago Carrillo), od tohoto roku až do své smrti zastávala čestný post prezidenta PCE. V 60. letech podporovala příklon strany k eurokomunismu, odsoudila invazi do ČSSR. V roce 1977 se vrátila z exilu do Španělska, kde se opět stala poslankyní Cortesů.

Napsala svoji autobiografii a díla k španělské občanské válce. Je považována za jednoho z nejlepších řečníků 20. století. 27. listopadu 2000 jí město Kladno odebralo čestné občanství.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolores Iárruri na anglické Wikipedii.

  1. Radio.cz: Gottwald a Nosek už nejsou čestnými občany Kladna (11/2000)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolores Ibárruriová na Wikimedia Commons
  • Osoba Dolores Ibárruri ve Wikicitátech
  • Stopy, fakta, tajemství (ČRo 2, Stanislav Motl): Žena v černém - premiéra 26. 4. 2021 18:30
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Dolores Ibárruri
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech