Diskrétní matematika

Diskrétní matematika je zastřešující pojem pro obory matematiky nakládající fundamentálně s množinami, nad nimiž není zavedeno uspořádání (jejich prvky nelze seřazovat), nebo množinami uspořádanými, avšak nikoli hustě (neplatí, že pro každé dva různé prvky je v množině přítomen také prvek, jenž dle daného konkrétního uspořádání patří mezi tyto dva prvky). Vymezení diskrétní matematiky z jejího zaměření nevyjímá konečné ani nekonečné objekty.

Matematické struktury, jimiž se zabývá diskrétní matematika, jsou charakteristické tím, že obecně nejmenší možná změna vstupní hodnoty nebo prvku v nich znamená nikoli nepatrnou změnu výstupní hodnoty nebo celku. Lze též říci, že do diskrétních matematických konstrukcí nelze zasahovat s „nekonečnou jemností“. Slovo diskrétní je míněno jako opak spojitého.

Významnými pojmy diskrétní matematiky jsou celá čísla a grafy.

Literatura

Matoušek, J., Nešetřil, J.: Kapitoly z diskrétní matematiky. Karolinum, Praha 2002
Radim Bělohlávek, Vilém Vychodil: Diskrétní matematika pro informatiky I. Olomouc 2006
Radim Bělohlávek, Vilém Vychodil: Diskrétní matematika pro informatiky II. Olomouc 2006

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu diskrétní matematika na Wikimedia Commons

Související články

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.