C. N. R. Rao

C. N. R. Rao
Narození30. června 1934 (89 let)
Bengalúru
Alma materBanaras Hindu University
National College, Bengaluru
Bengaluru University
University of Mysore
Purdueova univerzita
Central College of Bengaluru
Povoláníchemik a fyzik
ZaměstnavateléIndický vědecký institut
Indian Institute of Technology Kanpur
Jawaharlal Nehru Centre for Advanced Scientific Research
OceněníMarlow Award (1967)
Shanti Swarup Bhatnagar Prize for Science and Technology (1968)
H K Firodia awards (1997)
Hughesova medaile (2000)
Stoletá cena (2000)
… více na Wikidatech
Webwww.jncasr.ac.in/cnrrao/index.html
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chintamani Nagesa Ramachandra Rao, známý také jako C. N. R. Rao (* 30. června 1934 Bengalúr) je indický chemik. Po přelomu tisíciletí se uchytil jako vedoucí Vědecké rady indického předsedy vlády. C. N. R. Rao má čestné doktoráty z 60 univerzit po celém světě a je autorem asi 1600 výzkumných publikací a 51 knih. Dne 4. února 2014 mu byla prezidentem Pranabem Mukherdžím udělena cena Bharat Ratna (indické nejvyšší civilní ocenění).

Mládí

C. N. R. Rao se narodil v Bengalúru. Jeho matka se jmenovala Nagesa Rao a otec Nagamma Nagesa Rao, on byl jejich jediným dítětem. I proto mu rodiče věnovali hodně péče a vytvořili pro něj doma akademické prostředí. Do normální školy nechodil, rodiče ho vzdělávali doma. Jeho matka byla odbornicí na aritmetiku a hindskou literaturu, ve které se díky tomu C. N. R. Rao dobře orientoval od raného věku. Na střední školu nastoupil v roce 1940 – když mu bylo 6 let. Přestože byl nejmladší, doučoval své spolužáky matematiku a angličtinu, ve které exceloval, protože na něj otec záměrně mluvil pouze anglicky. Nejvíc ho ale bavila chemie. Maturitní zkoušku složil v roce 1947. Bakalářský titul získal na Mysore University v roce 1951, bylo mu tehdy sedmnáct let. Zpočátku uvažoval o nastoupení na IISC (Indian Institute of Science, Indický institut věd), kde chtěl získat diplom z chemického inženýrství, ale jeho učitel ho přesvědčil, aby raději šel na jinou školu. Tou se stala BHU (Banaras Hindu University). O dva roky později tam získal magisterský titul. V roce 1953 mu bylo nabídnuto stipendium na PhD na prestižní škole IIT (Indian Institut of technology, Indický technologický institut). Finanční podporu mu však nabídly také čtyři zahraniční univerzity. C. N. R. Rao tedy odjel do Ameriky a studoval na Purdueově univerzitě. Tam publikoval svůj první odborný text, stalo se to roku 1954. Doktorát získal v roce 1958.

Profesní život

C. N. R. Rao je jedním z předních světových chemiků, věnuje se hlavně pevným látkám a minerálům. Víc než padesát let přispíval svými výzkumy do obou oborů. Také významně přispěl do oblasti zkoumání oxidace kovů. Byl jedním z prvních vědců, kteří syntetizovali dvoudimenzionální oxidující materiály, jako je La2CuO4. Jeho studie měla v praxi velký dopad. Po čase se začal věnovat i nanomateriálům.[1]

Po absolvování postgraduálního studia se C. N. R. Rao vrátil do Bengalúru, aby nastoupil jako lektor na IISC a připojil se do nezávislého výzkumného programu. Od roku 1963 do roku 1976 také působil jako profesor na katedře chemie na IIT v Kánpuru. V roce 1964 byl zvolen členem Indické akademie věd. V roce 1976 se vrátil do IISC, kde se ponořil do zkoumání strukturální chemie. Od roku 1984 do roku 1994 byl dokonce ředitelem tohoto institutu. V různých bodech své kariéry přijímal i jmenování hostujícím profesorem na velkých zahraničních univerzitách, jako je Purdueova univerzita, Oxford, Cambridge, Santa Barbara nebo třeba Kalifornské univerzita.[2] V lednu 2005 byl jmenován předsedou Vědecké rady indického předsedy vlády. (Tuto pozici zastával již mezi lety 1985 a 1989.) V roce 2018 byl profesorem národního výzkumu a čestným prezidentem Centra pro pokročilý vědecký výzkum Jawaharlal Nehru v Bengalúru. Zároveň dělal ředitele ICMS (International Centre for Materials Science, Mezinárodního centra pro materiálové vědy).[2]

Soukromý život

C. N. R. Rao se v roce 1960 oženil se ženou jménem Indumati. Záhy přišly na svět jejich dvě děti: syn Sanjay a dcera Suchitra. Sanjay Rao se zabývá popularizací vědy v bangalúrských školách. Suchitra se provdala za ředitele IISER (Indian Institute for Science and Education, Indického institutu pro vědu a vzdělávání).[3]

C. N. R. Rao od raného věku trpěl technofobií a ani v osmdesáti letech nekontroloval svoje e-maily osobně. Sám uvedl, že telefon používá pouze ke komunikaci se svou ženou.[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku C. N. R. Rao na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.jncasr.ac.in [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-01. 
  2. a b Archivovaná kopie. www.iisc.ernet.in [online]. [cit. 2019-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-03. 
  3. IANS. C.N.R Rao, scientist par excellence (Profile). Business Standard India. 2013-11-16. Dostupné online [cit. 2019-11-29]. 
  4. Bharat Ratna CNR Rao: the scientist who finds computers 'distracting'. NDTV.com [online]. [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu C. N. R. Rao na Wikimedia Commons
  • http://www.iisc.ernet.in/currsci/mar102005/687.pdf Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
  • https://www.business-standard.com/article/news-ians/c-n-r-rao-scientist-par-excellence-profile-113111601169_1.html
Hughesova medaile
1902 Joseph John Thomson • 1903 Johann Wilhelm Hittorf • 1904 Joseph Swan • 1905 Augusto Righi • 1906 Hertha Ayrton • 1907 Ernest Howard Griffiths • 1908 Eugen Goldstein • 1909 Richard Glazebrook • 1910 John Ambrose Fleming • 1911 Charles Wilson • 1912 William Duddell • 1913 Alexander Graham Bell • 1914 John Sealy Townsend • 1915 Paul Langevin • 1916 Elihu Thomson • 1917 Charles Barkla • 1918 Irving Langmuir • 1919 Charles Chree • 1920 Owen Richardson • 1921 Niels Bohr • 1922 Francis William Aston • 1923 Robert Millikan • 1924 Neudělena • 1925 Frank Edward Smith • 1926 Henry Jackson • 1927 William Coolidge • 1928 Maurice de Broglie • 1929 Hans Geiger • 1930 Chandrasekhara Venkata Raman • 1931 William Lawrence Bragg • 1932 James Chadwick • 1933 Edward Victor Appleton • 1934 Manne Siegbahn • 1935 Clinton Davisson • 1936 Walter H. Schottky • 1937 Ernest Lawrence • 1938 John Cockcroft a Ernest Walton • 1939 George Paget Thomson • 1940 Arthur Compton • 1941 Nevill Mott • 1942 Enrico Fermi • 1943 Mark Oliphant • 1944 George Finch • 1945 Basil Schonland • 1946 John Randall • 1947 Frédéric Joliot • 1948 Robert Watson-Watt • 1949 Cecil Powell • 1950 Max Born • 1951 Hendrik Kramers • 1952 Philip Dee • 1953 Edward Bullard • 1954 Martin Ryle • 1955 Harrie Massey • 1956 Frederick Lindemann • 1957 Joseph Proudman • 1958 Edward da Costa Andrade • 1959 Brian Pippard • 1960 Joseph Pawsey • 1961 Alan Cottrell • 1962 Brebis Bleaney • 1963 Frederic Williams • 1964 Abdus Salam • 1965 Denys Wilkinson • 1966 Nicholas Kemmer • 1967 Kurt Mendelssohn • 1968 Freeman Dyson • 1969 Nicholas Kurti • 1970 David Bates • 1971 Robert Hanbury Brown • 1972 Brian David Josephson • 1973 Peter Hirsch • 1974 Peter Fowler • 1975 Richard Dalitz • 1976 Stephen Hawking • 1977 Antony Hewish • 1978 William Cochran • 1979 Robert Joseph Paton Williams • 1980 Francis Farley • 1981 Peter Higgs a Tom Kibble • 1982 Drummond Matthews a Frederick Vine • 1983 John Clive Ward • 1984 Roy Kerr • 1985 Tony Skyrme • 1986 M. M. Woolfson • 1987 Michael Pepper • 1988 Archibald Howie a M. J. Whelan • 1989 John Stewart Bell • 1990 Thomas George Cowling • 1991 Philip Moon • 1992 Michael Seaton • 1993 George Isaak • 1994 Robert Chambers • 1995 David Shoenberg • 1996 Amyand Buckingham • 1997 Andrew Lang • 1998 Raymond Hide • 1999 Alexander Boksenberg • 2000 Chintamani Rao • 2001 John Pethica • 2002 Alexander Dalgarno • 2003 Peter Edwards • 2004 John Clarke • 2005 Keith Moffatt • 2006 Michael Kelly • 2007 Artur Ekert • 2008 Michele Dougherty • 2010 Andre Geim • 2011 Matthew Rosseinsky • 2013 Henning Sirringhaus • 2015 George Efstathiou • 2017 Peter Bruce • 2018 James Durrant • 2019 Andrew Ian Cooper
Autoritní data Editovat na Wikidatech