Bydhošťské vojvodství (1975–1998) : Města, Reference Wikipedie, otevřená encyklopedie

Bydhošťské vojvodství (1975–1998)

Bydhošťské vojvodství Województwo bydgoskie
Bydhošť
Geografie

Hlavní město	Bydhošť
Status	Vojvodství
Souřadnice	53°7′31″ s. š., 18°0′28″ v. d.
Rozloha	10 349 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 136 900 (1998)
Hustota zalidnění	109,9 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Polsko Polsko
Nadřazený celek	Polsko
Druh celku	vojvodství
Vznik	1. června 1975
Zánik	31. prosince 1998
Vojvoda	Teresa Piotrowska (poslední)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bydhošťské vojvodství (polsky województwo bydgoskie) byl správní celek v Polské lidové republice a v Polsku, který existoval v letech 1975–1998.^[1] Jeho centrem byla Bydhošť. Vojvodství mělo rozlohu 10 349 km². Rozkládalo se na severu Polska a sousedilo s Słupským, Gdaňským, Elblągským, Toruňským, Włocławským, Konińským, Poznaňským a Pilským vojvodstvím.

Vzniklo dne 1. června 1975 na základě správní reformy. Zrušeno bylo k 31. prosinci 1998 během další správní reformy. Území Bydhošťského vojvodství bylo tehdy zahrnuto do Kujavsko-pomořského, Velkopolského (gmina Trzemeszno) a Pomořského vojvodství (okres Chojnice).

Města

Počet obyvatel k 31. 12. 1998

Bydgoszcz – 386 855
Inowrocław – 79 534
Chojnice – 40 229
Świecie – 27 084
Nakło nad Notecią – 20 108
Solec Kujawski – 14 641
Żnin – 14 401
Tuchola – 14 235
Mogilno – 12 675
Koronowo – 10 640
Czersk – 9 500
Szubin – 9 330
Kruszwica – 9 310

Sępólno Krajeńskie – 9 300
Janikowo – 9 100
Barcin – 7 800
Trzemeszno – 7 600
Gniewkowo – 7 200
Strzelno – 6 000
Więcbork – 5 800
Pakość – 5 800
Kcynia – 4 700
Brusy – 4 500
Łabiszyn – 4 400
Mrocza – 4 300
Janowiec Wielkopolski – 4 100
Kamień Krajeński – 2 300

Reference

↑ DZIKI, Tomasz. Podziały administracyjne Polski w latach 1944–1998. Z badań nad ustrojem ziem polskich w XIX i XX w.. Studia Gdańskie. Wizje i rzeczywistość. 2013, roč. 10, s. 433–450. Dostupné online [cit. 2020-08-01]. ISSN 1731-8440. (PL)

Administrativní dělení Polska v letech 1975–1998

Vojvodství	bialskopodlaské • bělostocké • bílské • bydhošťské • chełmské • ciechanówské • čenstochovské • elbląské • gdaňské • gorzówské • jeleniogórské • kaliské • katovické • kielecké • koninské • koszalinské • (městské) krakovské • krośnieńské • lehnické • leszczyńské • lublinské • łomżyńské • (městské) lodžské • nowosądecké • olsztynské • opolské • ostrołęcké • pilské • piotrkówské • płocké • poznaňské • przemyské • radomské • rzeszówské • siedlecké • sieradzké • skierniewické • słupské • suwalské • štětínské • tarnobrzeské • tarnówské • toruňské • wałbrzyské • (městské) varšavské • włocławské • vratislavské • zamojské • zielonogórské

Administrativní dělení Polska v letech 1975–1998

Vojvodství

bialskopodlaské • bělostocké • bílské • bydhošťské • chełmské • ciechanówské • čenstochovské • elbląské • gdaňské • gorzówské • jeleniogórské • kaliské • katovické • kielecké • koninské • koszalinské • (městské) krakovské • krośnieńské • lehnické • leszczyńské • lublinské • łomżyńské • (městské) lodžské • nowosądecké • olsztynské • opolské • ostrołęcké • pilské • piotrkówské • płocké • poznaňské • przemyské • radomské • rzeszówské • siedlecké • sieradzké • skierniewické • słupské • suwalské • štětínské • tarnobrzeské • tarnówské • toruňské • wałbrzyské • (městské) varšavské • włocławské • vratislavské • zamojské • zielonogórské