Annopol

Annopol
Dřevěný kostel sv. Jáchyma a Anny
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	50°53′8″ s. š., 21°51′28″ v. d.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Lublinské
Okres	Kraśnik
Gmina	Annopol
Annopol
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,75 km²
Počet obyvatel	2 488 (2019)
Hustota zalidnění	321 obyv./km²
Správa
Status	Město
Starosta	Miroslav Gazda
Vznik	16./17. století
Oficiální web	www.annopol.info
Telefonní předvolba	(+48) 15
PSČ	23-235
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Annopol je město a sídlo stejnojmenné gminy ve východním Polsku v okrese Kraśnik v Lublinském vojvodství. Západně od města protéká řeka Visla. Žije zde přibližně 2 600 obyvatel.

Historie

Město se vyvinulo z vesnice Rachów, kterou v 16. a 17. století vlastnily šlechtické rodiny Rachowski, Czyżowski, Morsztyn a od poloviny 18. století rodina Tymińskich^[1]. V následujících stoletích byl na Visle založen říční přístav. Majitelé této skutečnosti využili a z vesnice se postupem času stalo město.

V roce 1761 obdržela obec městská práva od polského krále Augusta III. Vlastník obce Rachów, Antoni Jabłonowski, pojmenoval město po své zesnulé manželce Anně. Tak vzniklo označení Anno (pro Annu) a pol z řeckého polis jako město. Tím se i do znaku dostala svatá Anna. Při třetím dělení Polska v roce 1795 připadlo město Rakousku, od roku 1815 bylo součástí Kongresovky. V roce 1869 obec ztratila svá městská práva^[2]. V roce 1914 jednotky polských legií a krakovské jednotky 12. pěší divize rakouské armády překročily u Annopolu Vislu a 23. srpna 1914 se u města utkaly s Rusy. Obsáhlý popis bitev u Annopolu spolu s mapou byly obsaženy ve vzpomínkách generála Tadeusze Rozwadowského, který velel rakouskému dělostřelectvu.

V roce 1939 se zde začalo s těžbou fosforitu a v roce 1970 byl otevřen druhý důl. Od 1. ledna 1996 má Annopol opět statut města.

Historie Židů v Annopolu

V 17. a 18. století se ve městě začali postupně usazovat Židé, i když nejstarší doklady potvrzující jejich přítomnost ve městě pocházejí až z 18. století. V roce 1764 zde žilo 136 Židů a v roce 1787 106, což tvořilo 44 % z celkového počtu obyvatel města. Postupem času židovská populace přibývala - v roce 1897 žilo v Annopolu 575 Židů a v roce 1921 - 1 251, což tvořilo 72,9 % z celkového počtu obyvatel. Annopolští Židé se zabývali především obchodem s obilím a dobytkem, propinací lihu, pronajímáním hostinců, solných skladů a sadů, dále řemesly a lichvou.

Po vypuknutí druhé světové války přišlo do Annopolu mnoho židovských uprchlíků z jiných částí Polska, včetně těch z Kalisze a Lodže. V květnu 1942 bylo v Annopolu asi 2000 Židů. Němci následně zřídili dva pracovní tábory pro Židy v Rachově a Janiszówě a na jaře 1940 zřídili též ghetto. 15. října 1943 začali okupanti ghetto likvidovat. Po počáteční selekci byli zdraví a silní lidé posláni do pracovních táborů v Janiszówě a Gościradowě. Staří a nemohoucí lidé byli na místě zavražděni. Zbytek židovského obyvatelstva byl poslán do ghetta v Kraśniku a poté do tábora v Bełżci , kde byli zavražděni. ^[3]

Židé v Annopolu měli dvě synagogy - starou a novou a dva hřbitovy - starý a nový. ^[4][5]

Doprava

Město leží na hlavním silničním tahu I/74 spojující města Krasnik a Kielce. S tímto tahem se v Annopolu kříží silnice II/824 (na město Josefov nad Vislou) a II/854 (na sousední město Stalowa Wola). Mimo tyto silnice se v okolí města nachází několik desítek silnic menších tříd propojující sousední lokality.

Do města není zavedena železnice, v provozu je zde autobusové nádraží. Autobusy je možné dostat se do Krasniku, Krakowa, či Lublinu. Přes Annopol jsou vedeny také dvě turistické značené stezky dálkového významu (značeny modře a červeně).

Samospráva

Vedle města Annopol existuje v rámci gminy rovněž starostenství v těchto vsích:

Borów, Dąbrowa, Grabówka, Janiszów, Kosin, Miłoszówka, Natalin, Nowy Rachów, Opoka Duża, Popów, Rachów, Stary Rachów, Sucha Wólka, Świeciechów Duży, Świeciechów Poduchowny, Wymysłów a Zabełcze.

Pamětihodnosti

• Dřevěný farní kostel sv. Jáchyma a Anny z roku 1740
• Kostel z let 1936–1938
• Židovský hřbitov
• Krajinářský park - z přelomu 19. a 20. století
• Kaple v Radomské ulici
• Lihovar - postaven 1909, kolem roku 1920 přistaven mlýn
• Zděný kostel podle návrhu Stanisława Fertnera – 1936–1938

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Annopol na německé Wikipedii a Annopol na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Annopol na Wikimedia Commons
• (polsky) Oficiální internetové stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.