Alejo Carpentier

Alejo Carpentier
Rodné jménoAlejo Carpentier Balmont
Narození26. prosince 1904
Lausanne
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Úmrtí24. dubna 1980 (ve věku 75 let)
Paříž
FrancieFrancie Francie
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníColón Cemetery, Havana
Povoláníspisovatel, novinář, esejista, muzikolog, literární kritik, diplomat, vysokoškolský učitel a vydavatel
Literární hnutímagický realismus
Významná dílaThe Kingdom of this World
Explosion in a Cathedral
The Harp and the Shadow
OceněníPrix du Meilleur livre étranger (1956)
Prix mondial Cino Del Duca (1975)
Cervantesova cena (1977)
Cena Médicis pro cizince (1982)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alejo Carpentier y Valmont (26. prosince 1904 Lausanne – 24. dubna 1980 Paříž) byl kubánsko-francouzský spisovatel a muzikolog, který významně ovlivnil jihoamerickou literaturu. Jeho styl „zázračně reálného“ je často spojován s magickým realismem.[1]

Životopis

Narodil se 26. prosince 1904 ve švýcarském Lausanne. Sám sebe považoval za Kubánce, ačkoli jeho rodiče byli Francouz a Ruska, kteří se seznámili ve Švýcarsku. Původně studoval architekturu, později se věnoval hudbě a muzikologii. Jakožto levicový novinář utekl Carpentier před diktátorským režimem Gerarda Machada a později i Fulgencia Batisty. V letech 1928–1939 žil v Paříži, kde se setkal se surrealisty, přidružil se k avantgardním literárním proudům, působil jako dopisovatel latinskoamerických časopisů, spolupracoval s rozhlasem a psal libreta k baletům. Po návratu do Havany byl jmenován spoluředitelem rozhlasu, avšak již v roce 1945 z Kuby opět odešel a žil v exilu ve Venezuele. Do vlasti se vrátil až v roce 1959 za vlády Fidela Castra. Z návštěvy na Haiti napsal svou nejznámější novelu Království z toho světa. Jedna z vlastností jeho tvorby je fascinace kultem vúdú.

Dílo

  • 1933 – Pochválen budiž tvůrce (Ecue-yamba-o!)
  • 1944 – Viaje a la semilla
  • 1946 – La música en Cuba
  • 1949 – Království z tohoto světa (El reino de este mundo) – česky 1960, 1998 (přeložil Eduard Hodoušek, Host, ISBN 80-86055-23-X)
  • 1953 – Ztracené kroky (Los pasos perdidos) – česky 1963, 1979 (přeložil Eduard Hodoušek, Odeon)[2]
  • 1956 – Válka s časem (Guerra del tiempo) – česky 1967 (přeložil Eduard Hodoušek, Odeon)
  • 1958 – El acoso
  • 1962 – Výbuch v katedrále (El siglo de las luces, doslova Osvícené století) – česky 1969, 1985 (přeložil Eduard Hodoušek, Odeon)
  • 1967 – El Camino de Santiago
  • 1970 – La ciudad de las columnas
  • 1972 – Los convidados de Plata
  • 1974 – Náprava dle metody (El recurso del método) – román, česky 1977 (přeložil Eduard Hodoušek, Odeon)
  • 1974 – Barokní koncert (Concierto barroco) – česky 1984, 1990 (přeložil Eduard Hodoušek, Odeon, ISBN 80-207-0052-8)
  • 1975 – Letra y solfa
  • 1976 – Razón de ser
  • 1978 – Svěcení jara (La consagración de la primavera) – česky 1989 (přeložila Hana Posseltová-Ledererová, Práce, ISBN 80-208-0816-7)
  • 1979 – Harfa a stín (El arpa y la sombra) – slovensky 1984, česky 1990 (přeložil Eduard Hodoušek, Odeon, ISBN 80-207-0052-8)
  • 1980 – El adjetivo y sus arrugas
  • 1980 – El músico que llevo dentro

Odkazy

Reference

  1. TKÁČOVÁ, Anna. Lukavská, Eva: Zázračné reálno a magický realismus. iLiteratura.cz [online]. Sdružení pro iLiteraturu, 2004-03-23 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  2. VYDROVÁ, Hedvika. Alejo Carpentier: Ztracené kroky. In: Vladimír Macura a kolektiv. Slovník světových literárních děl. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. Svazek 1 (A-N). S. 157.

Literatura

  • HODOUŠEK, Eduard. heslo Carpentier, Alejo. In: Eduard Hodoušek a kol. Slovník spisovatelů Latinské Ameriky. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-10-9. S. 154–156.

Související články

Externí odkazy

Laureáti Cervantesovy ceny
1976–2000
Jorge Guillén (1976) • Alejo Carpentier (1977) • Dámaso Alonso (1978) • Jorge Luis Borges (1979) • Juan Carlos Onetti (1980) • Octavio Paz (1981) • Luis Rosales (1982) • Rafael Alberti (1983) • Ernesto Sábato (1984) • Gonzalo Torrente Ballester (1985) • Antonio Buero Vallejo (1986) • Carlos Fuentes (1987) • María Zambrano (1988) • Augusto Roa Bastos (1989) • Adolfo Bioy Casares (1990) • Francisco Ayala (1991) • Dulce María Loynaz (1992) • Miguel Delibes (1993) • Mario Vargas Llosa (1994) • Camilo José Cela (1995) • José García Nieto (1996) • Guillermo Cabrera Infante (1997) • José Hierro (1998) • Jorge Edwards (1999) • Francisco Umbral (2000)
2001–2020
Álvaro Mutis (2001) • José Jiménez Lozano (2002) • Gonzalo Rojas (2003) • Rafael Sánchez Ferlosio (2004) • Sergio Pitol (2005) • Antonio Gamoneda (2006) • Juan Gelman (2007) • Juan Marsé (2008) • José Emilio Pacheco (2009) • Ana María Matute (2010) • Nicanor Parra (2011) • José Manuel Caballero Bonald (2012) • Elena Poniatowska (2013) • Juan Goytisolo (2014) • Fernando del Paso (2015) • Eduardo Mendoza (2016) • Sergio Ramírez Mercado (2017) • Ida Vitaleová (2018) • Joan Margarit (2019) • Francisco Brines (2020)
2021–
Cristina Peri Rossi (2021) • Rafael Cadenas (2022) • Luis Mateo Díez (2023)
Autoritní data Editovat na Wikidatech